🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    È languito nell’attesa di una risposta. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    languire :
    lan|guì|re : (accento grave)

    indicativo languire. Oznamovací způsob slovesa languire


    Tempo semplice

    languire presente

    io languisco
    🔊
    tu languisci
    🔊
    lui/lei/Lei languisce
    🔊
    noi languiamo
    🔊
    voi languite
    🔊
    loro languiscono
    🔊
    Tempo semplice

    languire imperfetto

    io languivo
    🔊
    tu languivi
    🔊
    lui/lei/Lei languiva
    🔊
    noi languivamo
    🔊
    voi languivate
    🔊
    loro languivano
    🔊

    Tempo semplice

    languire futuro semplice

    io languirò
    🔊
    tu languirai
    🔊
    lui/lei/Lei languirà
    🔊
    noi languiremo
    🔊
    voi languirete
    🔊
    loro languiranno
    🔊
    Tempo semplice

    languire passato remoto

    io languii
    🔊
    tu languisti
    🔊
    lui/lei/Lei languì
    🔊
    noi languimmo
    🔊
    voi languiste
    🔊
    loro languirono
    🔊

    Tempo composto

    languire futuro anteriore

    io avrò languito
    🔊
    tu avrai languito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà languito
    🔊
    noi avremo languito
    🔊
    voi avrete languito
    🔊
    loro avranno languito
    🔊
    Tempo composto

    languire passato prossimo

    io ho languito
    🔊
    tu hai languito
    🔊
    lui/lei/Lei ha languito
    🔊
    noi abbiamo languito
    🔊
    voi avete languito
    🔊
    loro hanno languito
    🔊

    Tempo composto

    languire trapassato prossimo

    io avevo languito
    🔊
    tu avevi languito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva languito
    🔊
    noi avevamo languito
    🔊
    voi avevate languito
    🔊
    loro avevano languito
    🔊
    Tempo composto

    languire trapassato remoto

    io ebbi languito
    🔊
    tu avesti languito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe languito
    🔊
    noi avemmo languito
    🔊
    voi aveste languito
    🔊
    loro ebbero languito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo languire. Podmiňovací způsob slovesa languire


    Tempo semplice

    languire congiuntivo presente

    io languisca
    🔊
    tu languisca
    🔊
    lui/lei/Lei languisca
    🔊
    noi languiamo
    🔊
    voi languiate
    🔊
    loro languiscano
    🔊
    Tempo semplice

    languire congiuntivo imperfetto

    io languissi
    🔊
    tu languissi
    🔊
    lui/lei/Lei languisse
    🔊
    noi languissimo
    🔊
    voi languiste
    🔊
    loro languissero
    🔊

    Tempo composto

    languire congiuntivo passato

    io abbia languito
    🔊
    tu abbia languito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia languito
    🔊
    noi abbiamo languito
    🔊
    voi abbiate languito
    🔊
    loro abbiano languito
    🔊
    Tempo composto

    languire congiuntivo trapassato

    io avessi languito
    🔊
    tu avessi languito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse languito
    🔊
    noi avessimo languito
    🔊
    voi aveste languito
    🔊
    loro avessero languito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale languire. Podmiňovací způsob slovesa languire


    Tempo semplice

    languire condizionale presente

    io languirei
    🔊
    tu languiresti
    🔊
    lui/lei/Lei languirebbe
    🔊
    noi languiremmo
    🔊
    voi languireste
    🔊
    loro languerebbero
    🔊
    Tempo composto

    languire condizionale passato

    io avrei languito
    🔊
    tu avresti languito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe languito
    🔊
    noi avremmo languito
    🔊
    voi avreste languito
    🔊
    loro avrebbero languito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo languire. Rozkazovací způsob slovesa languire


    languire imperativo

    tu langui
    🔊
    noi languiamo
    🔊
    voi languite
    🔊

    languire congiuntivo esortativo

    Lei languisca
    🔊
    Che lui/lei languisca
    🔊
    Che loro languiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!