🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Lo hanno istigato a ribellarsi contro le ingiustizie. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    istigare :
    i|sti||re : (accento grave)

    indicativo istigare. Oznamovací způsob slovesa istigare


    Tempo semplice

    istigare presente

    io istigo
    🔊
    tu istighi
    🔊
    lui/lei/Lei istiga
    🔊
    noi istighiamo
    🔊
    voi istigate
    🔊
    loro istigano
    🔊
    Tempo semplice

    istigare imperfetto

    io istigavo
    🔊
    tu istigavi
    🔊
    lui/lei/Lei istigava
    🔊
    noi istigavamo
    🔊
    voi istigavate
    🔊
    loro istigavano
    🔊

    Tempo semplice

    istigare futuro semplice

    io istigherò
    🔊
    tu istigherai
    🔊
    lui/lei/Lei istigherà
    🔊
    noi istigheremo
    🔊
    voi istigherete
    🔊
    loro istigheranno
    🔊
    Tempo semplice

    istigare passato remoto

    io istigai
    🔊
    tu istigasti
    🔊
    lui/lei/Lei istigò
    🔊
    noi istigammo
    🔊
    voi istigaste
    🔊
    loro istigarono
    🔊

    Tempo composto

    istigare futuro anteriore

    io avrò istigato
    🔊
    tu avrai istigato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà istigato
    🔊
    noi avremo istigato
    🔊
    voi avrete istigato
    🔊
    loro avranno istigato
    🔊
    Tempo composto

    istigare passato prossimo

    io ho istigato
    🔊
    tu hai istigato
    🔊
    lui/lei/Lei ha istigato
    🔊
    noi abbiamo istigato
    🔊
    voi avete istigato
    🔊
    loro hanno istigato
    🔊

    Tempo composto

    istigare trapassato prossimo

    io avevo istigato
    🔊
    tu avevi istigato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva istigato
    🔊
    noi avevamo istigato
    🔊
    voi avevate istigato
    🔊
    loro avevano istigato
    🔊
    Tempo composto

    istigare trapassato remoto

    io ebbi istigato
    🔊
    tu avesti istigato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe istigato
    🔊
    noi avemmo istigato
    🔊
    voi aveste istigato
    🔊
    loro ebbero istigato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo istigare. Podmiňovací způsob slovesa istigare


    Tempo semplice

    istigare congiuntivo presente

    io istighi
    🔊
    tu istighi
    🔊
    lui/lei/Lei istighi
    🔊
    noi istighiamo
    🔊
    voi istighiate
    🔊
    loro istighino
    🔊
    Tempo semplice

    istigare congiuntivo imperfetto

    io istigassi
    🔊
    tu istigassi
    🔊
    lui/lei/Lei istigasse
    🔊
    noi istigassimo
    🔊
    voi istigaste
    🔊
    loro istigassero
    🔊

    Tempo composto

    istigare congiuntivo passato

    io abbia istigato
    🔊
    tu abbia istigato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia istigato
    🔊
    noi abbiamo istigato
    🔊
    voi abbiate istigato
    🔊
    loro abbiano istigato
    🔊
    Tempo composto

    istigare congiuntivo trapassato

    io avessi istigato
    🔊
    tu avessi istigato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse istigato
    🔊
    noi avessimo istigato
    🔊
    voi aveste istigato
    🔊
    loro avessero istigato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale istigare. Podmiňovací způsob slovesa istigare


    Tempo semplice

    istigare condizionale presente

    io istigherei
    🔊
    tu istigheresti
    🔊
    lui/lei/Lei istigherebbe
    🔊
    noi istigheremmo
    🔊
    voi istighereste
    🔊
    loro istigherebbero
    🔊
    Tempo composto

    istigare condizionale passato

    io avrei istigato
    🔊
    tu avresti istigato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe istigato
    🔊
    noi avremmo istigato
    🔊
    voi avreste istigato
    🔊
    loro avrebbero istigato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo istigare. Rozkazovací způsob slovesa istigare


    istigare imperativo

    tu istiga
    🔊
    noi istighiamo
    🔊
    voi istigate
    🔊

    istigare congiuntivo esortativo

    Lei istighi
    🔊
    Che lui/lei istighi
    🔊
    Che loro istighino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!