🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno invocato l’aiuto divino. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    invocare :
    in|vo||re : (accento grave)

    indicativo invocare. Oznamovací způsob slovesa invocare


    Tempo semplice

    invocare presente

    io invoco
    🔊
    tu invochi
    🔊
    lui/lei/Lei invoca
    🔊
    noi invochiamo
    🔊
    voi invocate
    🔊
    loro invocano
    🔊
    Tempo semplice

    invocare imperfetto

    io invocavo
    🔊
    tu invocavi
    🔊
    lui/lei/Lei invocava
    🔊
    noi invocavamo
    🔊
    voi invocavate
    🔊
    loro invocavano
    🔊

    Tempo semplice

    invocare futuro semplice

    io invocherò
    🔊
    tu invocherai
    🔊
    lui/lei/Lei invocherà
    🔊
    noi invocheremo
    🔊
    voi invocherete
    🔊
    loro invocheranno
    🔊
    Tempo semplice

    invocare passato remoto

    io invocai
    🔊
    tu invocasti
    🔊
    lui/lei/Lei invocò
    🔊
    noi invocammo
    🔊
    voi invocaste
    🔊
    loro invocarono
    🔊

    Tempo composto

    invocare futuro anteriore

    io avrò invocato
    🔊
    tu avrai invocato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà invocato
    🔊
    noi avremo invocato
    🔊
    voi avrete invocato
    🔊
    loro avranno invocato
    🔊
    Tempo composto

    invocare passato prossimo

    io ho invocato
    🔊
    tu hai invocato
    🔊
    lui/lei/Lei ha invocato
    🔊
    noi abbiamo invocato
    🔊
    voi avete invocato
    🔊
    loro hanno invocato
    🔊

    Tempo composto

    invocare trapassato prossimo

    io avevo invocato
    🔊
    tu avevi invocato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva invocato
    🔊
    noi avevamo invocato
    🔊
    voi avevate invocato
    🔊
    loro avevano invocato
    🔊
    Tempo composto

    invocare trapassato remoto

    io ebbi invocato
    🔊
    tu avesti invocato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe invocato
    🔊
    noi avemmo invocato
    🔊
    voi aveste invocato
    🔊
    loro ebbero invocato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo invocare. Podmiňovací způsob slovesa invocare


    Tempo semplice

    invocare congiuntivo presente

    io invochi
    🔊
    tu invochi
    🔊
    lui/lei/Lei invochi
    🔊
    noi invochiamo
    🔊
    voi invochiate
    🔊
    loro invochino
    🔊
    Tempo semplice

    invocare congiuntivo imperfetto

    io invocassi
    🔊
    tu invocassi
    🔊
    lui/lei/Lei invocasse
    🔊
    noi invocassimo
    🔊
    voi invocaste
    🔊
    loro invocassero
    🔊

    Tempo composto

    invocare congiuntivo passato

    io abbia invocato
    🔊
    tu abbia invocato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia invocato
    🔊
    noi abbiamo invocato
    🔊
    voi abbiate invocato
    🔊
    loro abbiano invocato
    🔊
    Tempo composto

    invocare congiuntivo trapassato

    io avessi invocato
    🔊
    tu avessi invocato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse invocato
    🔊
    noi avessimo invocato
    🔊
    voi aveste invocato
    🔊
    loro avessero invocato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale invocare. Podmiňovací způsob slovesa invocare


    Tempo semplice

    invocare condizionale presente

    io invocherei
    🔊
    tu invocheresti
    🔊
    lui/lei/Lei invocherebbe
    🔊
    noi invocheremmo
    🔊
    voi invochereste
    🔊
    loro invocherebbero
    🔊
    Tempo composto

    invocare condizionale passato

    io avrei invocato
    🔊
    tu avresti invocato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe invocato
    🔊
    noi avremmo invocato
    🔊
    voi avreste invocato
    🔊
    loro avrebbero invocato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo invocare. Rozkazovací způsob slovesa invocare


    invocare imperativo

    tu invoca
    🔊
    noi invochiamo
    🔊
    voi invocate
    🔊

    invocare congiuntivo esortativo

    Lei invochi
    🔊
    Che lui/lei invochi
    🔊
    Che loro invochino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!