🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha intuito le sue intenzioni. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    intuire :
    in|tu|ì|re : (accento grave)

    indicativo intuire. Oznamovací způsob slovesa intuire


    Tempo semplice

    intuire presente

    io intuisco
    🔊
    tu intuisci
    🔊
    lui/lei/Lei intuisce
    🔊
    noi intuiamo
    🔊
    voi intuite
    🔊
    loro intuiscono
    🔊
    Tempo semplice

    intuire imperfetto

    io intuivo
    🔊
    tu intuivi
    🔊
    lui/lei/Lei intuiva
    🔊
    noi intuivamo
    🔊
    voi intuivate
    🔊
    loro intuivano
    🔊

    Tempo semplice

    intuire futuro semplice

    io intuirò
    🔊
    tu intuirai
    🔊
    lui/lei/Lei intuirà
    🔊
    noi intuiremo
    🔊
    voi intuirete
    🔊
    loro intuiranno
    🔊
    Tempo semplice

    intuire passato remoto

    io intuii
    🔊
    tu intuisti
    🔊
    lui/lei/Lei intuì
    🔊
    noi intuimmo
    🔊
    voi intuiste
    🔊
    loro intuirono
    🔊

    Tempo composto

    intuire futuro anteriore

    io avrò intuito
    🔊
    tu avrai intuito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà intuito
    🔊
    noi avremo intuito
    🔊
    voi avrete intuito
    🔊
    loro avranno intuito
    🔊
    Tempo composto

    intuire passato prossimo

    io ho intuito
    🔊
    tu hai intuito
    🔊
    lui/lei/Lei ha intuito
    🔊
    noi abbiamo intuito
    🔊
    voi avete intuito
    🔊
    loro hanno intuito
    🔊

    Tempo composto

    intuire trapassato prossimo

    io avevo intuito
    🔊
    tu avevi intuito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva intuito
    🔊
    noi avevamo intuito
    🔊
    voi avevate intuito
    🔊
    loro avevano intuito
    🔊
    Tempo composto

    intuire trapassato remoto

    io ebbi intuito
    🔊
    tu avesti intuito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe intuito
    🔊
    noi avemmo intuito
    🔊
    voi aveste intuito
    🔊
    loro ebbero intuito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo intuire. Podmiňovací způsob slovesa intuire


    Tempo semplice

    intuire congiuntivo presente

    io intuisca
    🔊
    tu intuisca
    🔊
    lui/lei/Lei intuisca
    🔊
    noi intuiamo
    🔊
    voi intuiate
    🔊
    loro intuiscano
    🔊
    Tempo semplice

    intuire congiuntivo imperfetto

    io intuissi
    🔊
    tu intuissi
    🔊
    lui/lei/Lei intuisse
    🔊
    noi intuissimo
    🔊
    voi intuiste
    🔊
    loro intuissero
    🔊

    Tempo composto

    intuire congiuntivo passato

    io abbia intuito
    🔊
    tu abbia intuito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia intuito
    🔊
    noi abbiamo intuito
    🔊
    voi abbiate intuito
    🔊
    loro abbiano intuito
    🔊
    Tempo composto

    intuire congiuntivo trapassato

    io avessi intuito
    🔊
    tu avessi intuito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse intuito
    🔊
    noi avessimo intuito
    🔊
    voi aveste intuito
    🔊
    loro avessero intuito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale intuire. Podmiňovací způsob slovesa intuire


    Tempo semplice

    intuire condizionale presente

    io intuirei
    🔊
    tu intuiresti
    🔊
    lui/lei/Lei intuirebbe
    🔊
    noi intuiremmo
    🔊
    voi intuireste
    🔊
    loro intuerebbero
    🔊
    Tempo composto

    intuire condizionale passato

    io avrei intuito
    🔊
    tu avresti intuito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe intuito
    🔊
    noi avremmo intuito
    🔊
    voi avreste intuito
    🔊
    loro avrebbero intuito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo intuire. Rozkazovací způsob slovesa intuire


    intuire imperativo

    tu intui
    🔊
    noi intuiamo
    🔊
    voi intuite
    🔊

    intuire congiuntivo esortativo

    Lei intuisca
    🔊
    Che lui/lei intuisca
    🔊
    Che loro intuiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!