🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Il testo ha interpunto le informazioni. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    verbo irregolare
    interpungere :
    in|ter|pùn|ge|re : (accento grave)

    indicativo interpungere. Oznamovací způsob slovesa interpungere


    Tempo semplice

    interpungere presente

    io interpungo
    🔊
    tu interpungi
    🔊
    lui/lei/Lei interpunge
    🔊
    noi interpungiamo
    🔊
    voi interpungete
    🔊
    loro interpungono
    🔊
    Tempo semplice

    interpungere imperfetto

    io interpungevo
    🔊
    tu interpungevi
    🔊
    lui/lei/Lei interpungeva
    🔊
    noi interpungevamo
    🔊
    voi interpungevate
    🔊
    loro interpungevano
    🔊

    Tempo semplice

    interpungere futuro semplice

    io interpungerò
    🔊
    tu interpungerai
    🔊
    lui/lei/Lei interpungerà
    🔊
    noi interpungeremo
    🔊
    voi interpungerete
    🔊
    loro interpungeranno
    🔊
    Tempo semplice

    interpungere passato remoto

    io interpunsi
    🔊
    tu interpungesti
    🔊
    lui/lei/Lei interpunse
    🔊
    noi interpungemmo
    🔊
    voi interpungeste
    🔊
    loro interpunsero
    🔊

    Tempo composto

    interpungere futuro anteriore

    io avrò interpunto
    🔊
    tu avrai interpunto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà interpunto
    🔊
    noi avremo interpunto
    🔊
    voi avrete interpunto
    🔊
    loro avranno interpunto
    🔊
    Tempo composto

    interpungere passato prossimo

    io ho interpunto
    🔊
    tu hai interpunto
    🔊
    lui/lei/Lei ha interpunto
    🔊
    noi abbiamo interpunto
    🔊
    voi avete interpunto
    🔊
    loro hanno interpunto
    🔊

    Tempo composto

    interpungere trapassato prossimo

    io avevo interpunto
    🔊
    tu avevi interpunto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva interpunto
    🔊
    noi avevamo interpunto
    🔊
    voi avevate interpunto
    🔊
    loro avevano interpunto
    🔊
    Tempo composto

    interpungere trapassato remoto

    io ebbi interpunto
    🔊
    tu avesti interpunto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe interpunto
    🔊
    noi avemmo interpunto
    🔊
    voi aveste interpunto
    🔊
    loro ebbero interpunto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo interpungere. Podmiňovací způsob slovesa interpungere


    Tempo semplice

    interpungere congiuntivo presente

    io interpunga
    🔊
    tu interpunga
    🔊
    lui/lei/Lei interpunga
    🔊
    noi interpungiamo
    🔊
    voi interpungiate
    🔊
    loro interpungano
    🔊
    Tempo semplice

    interpungere congiuntivo imperfetto

    io interpungessi
    🔊
    tu interpungessi
    🔊
    lui/lei/Lei interpungesse
    🔊
    noi interpungessimo
    🔊
    voi interpungeste
    🔊
    loro interpungessero
    🔊

    Tempo composto

    interpungere congiuntivo passato

    io abbia interpunto
    🔊
    tu abbia interpunto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia interpunto
    🔊
    noi abbiamo interpunto
    🔊
    voi abbiate interpunto
    🔊
    loro abbiano interpunto
    🔊
    Tempo composto

    interpungere congiuntivo trapassato

    io avessi interpunto
    🔊
    tu avessi interpunto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse interpunto
    🔊
    noi avessimo interpunto
    🔊
    voi aveste interpunto
    🔊
    loro avessero interpunto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale interpungere. Podmiňovací způsob slovesa interpungere


    Tempo semplice

    interpungere condizionale presente

    io interpungerei
    🔊
    tu interpungeresti
    🔊
    lui/lei/Lei interpungerebbe
    🔊
    noi interpungeremmo
    🔊
    voi interpungereste
    🔊
    loro interpungerebbero
    🔊
    Tempo composto

    interpungere condizionale passato

    io avrei interpunto
    🔊
    tu avresti interpunto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe interpunto
    🔊
    noi avremmo interpunto
    🔊
    voi avreste interpunto
    🔊
    loro avrebbero interpunto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo interpungere. Rozkazovací způsob slovesa interpungere


    interpungere imperativo

    tu interpungi
    🔊
    noi interpungiamo
    🔊
    voi interpungete
    🔊

    interpungere congiuntivo esortativo

    Lei interpunga
    🔊
    Che lui/lei interpunga
    🔊
    Che loro interpungano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!