V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Ha interluso la discussione. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
verbo irregolare
interludere :
in|ter|lù|de|re : (accento grave)
indicativo interludere. Oznamovací způsob slovesa interludere
|
Tempo semplice
Presente interludere |
||
| io | interludo |
🔊
|
| tu | interludi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | interlude |
🔊
|
| noi | interludiamo |
🔊
|
| voi | interludete |
🔊
|
| loro | interludono |
🔊
|
|
Tempo semplice
Imperfetto interludere |
||
| io | interludevo |
🔊
|
| tu | interludevi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | interludeva |
🔊
|
| noi | interludevamo |
🔊
|
| voi | interludevate |
🔊
|
| loro | interludevano |
🔊
|
|
Tempo semplice
Futuro semplice interludere |
||
| io | interluderò |
🔊
|
| tu | interluderai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | interluderà |
🔊
|
| noi | interluderemo |
🔊
|
| voi | interluderete |
🔊
|
| loro | interluderanno |
🔊
|
|
Tempo semplice
Passato remoto interludere |
||
| io | interludei |
🔊
|
| tu | interludesti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | interludò |
🔊
|
| noi | interludemmo |
🔊
|
| voi | interludeste |
🔊
|
| loro | interluderono |
🔊
|
|
Tempo composto
Futuro anteriore interludere |
||
| io | avrò interluso |
🔊
|
| tu | avrai interluso |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà interluso |
🔊
|
| noi | avremo interluso |
🔊
|
| voi | avrete interluso |
🔊
|
| loro | avranno interluso |
🔊
|
|
Tempo composto
Passato prossimo interludere |
||
| io | ho interluso |
🔊
|
| tu | hai interluso |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha interluso |
🔊
|
| noi | abbiamo interluso |
🔊
|
| voi | avete interluso |
🔊
|
| loro | hanno interluso |
🔊
|
|
Tempo composto
Trapassato prossimo interludere |
||
| io | avevo interluso |
🔊
|
| tu | avevi interluso |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva interluso |
🔊
|
| noi | avevamo interluso |
🔊
|
| voi | avevate interluso |
🔊
|
| loro | avevano interluso |
🔊
|
|
Tempo composto
Trapassato remoto interludere |
||
| io | ebbi interluso |
🔊
|
| tu | avesti interluso |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe interluso |
🔊
|
| noi | avemmo interluso |
🔊
|
| voi | aveste interluso |
🔊
|
| loro | ebbero interluso |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo interludere. Podmiňovací způsob slovesa interludere
|
Tempo semplice
Congiuntivo presente interludere |
||
| io | interluda |
🔊
|
| tu | interluda |
🔊
|
| lui/lei/Lei | interluda |
🔊
|
| noi | interludiamo |
🔊
|
| voi | interludiate |
🔊
|
| loro | interludano |
🔊
|
|
Tempo semplice
Congiuntivo imperfetto interludere |
||
| io | interludessi |
🔊
|
| tu | interludessi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | interludesse |
🔊
|
| noi | interludessimo |
🔊
|
| voi | interludeste |
🔊
|
| loro | interludessero |
🔊
|
|
Tempo composto
Congiuntivo passato interludere |
||
| io | abbia interluso |
🔊
|
| tu | abbia interluso |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia interluso |
🔊
|
| noi | abbiamo interluso |
🔊
|
| voi | abbiate interluso |
🔊
|
| loro | abbiano interluso |
🔊
|
|
Tempo composto
Congiuntivo trapassato interludere |
||
| io | avessi interluso |
🔊
|
| tu | avessi interluso |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse interluso |
🔊
|
| noi | avessimo interluso |
🔊
|
| voi | aveste interluso |
🔊
|
| loro | avessero interluso |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale interludere. Podmiňovací způsob slovesa interludere
|
Tempo semplice
Condizionale presente interludere |
||
| io | interluderei |
🔊
|
| tu | interluderesti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | interluderebbe |
🔊
|
| noi | interluderemmo |
🔊
|
| voi | interludereste |
🔊
|
| loro | interluderebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
Condizionale passato interludere |
||
| io | avrei interluso |
🔊
|
| tu | avresti interluso |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe interluso |
🔊
|
| noi | avremmo interluso |
🔊
|
| voi | avreste interluso |
🔊
|
| loro | avrebbero interluso |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo interludere. Rozkazovací způsob slovesa interludere
Imperativo interludere |
||
| tu | interludi |
🔊
|
| noi | interludiamo |
🔊
|
| voi | interludete |
🔊
|
Congiuntivo interludere |
||
| Lei | interluda |
🔊
|
| Che lui/lei | interluda |
🔊
|
| Che loro | interludano |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, naš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!
AF
BE
BG
CA
CS
DA
DE
EL
EN
ES
ET
FA
FI
FR
HR
HU
JA
KA
KK
KO
LT
LV
NB
NL
PL
PT
RO
RU
SK
SL
SR
SV
TA
TH
TR
UK
UR
ZH