V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Ha insinuato il dubbio. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
insinuare :
in|si|nu|à|re
: (accento grave)
indicativo insinuare. Oznamovací způsob slovesa insinuare
|
Tempo semplice
Presente insinuare |
||
| io | insinuo |
🔊
|
| tu | insinui |
🔊
|
| lui/lei/Lei | insinua |
🔊
|
| noi | insinuiamo |
🔊
|
| voi | insinuate |
🔊
|
| loro | insinuano |
🔊
|
|
Tempo semplice
Imperfetto insinuare |
||
| io | insinuavo |
🔊
|
| tu | insinuavi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | insinuava |
🔊
|
| noi | insinuavamo |
🔊
|
| voi | insinuavate |
🔊
|
| loro | insinuavano |
🔊
|
|
Tempo semplice
Futuro semplice insinuare |
||
| io | insinuerò |
🔊
|
| tu | insinuerai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | insinuerà |
🔊
|
| noi | insinueremo |
🔊
|
| voi | insinuerete |
🔊
|
| loro | insinueranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
Passato remoto insinuare |
||
| io | insinuai |
🔊
|
| tu | insinuasti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | insinuò |
🔊
|
| noi | insinuammo |
🔊
|
| voi | insinuaste |
🔊
|
| loro | insinuarono |
🔊
|
|
Tempo composto
Futuro anteriore insinuare |
||
| io | avrò insinuato |
🔊
|
| tu | avrai insinuato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà insinuato |
🔊
|
| noi | avremo insinuato |
🔊
|
| voi | avrete insinuato |
🔊
|
| loro | avranno insinuato |
🔊
|
|
Tempo composto
Passato prossimo insinuare |
||
| io | ho insinuato |
🔊
|
| tu | hai insinuato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha insinuato |
🔊
|
| noi | abbiamo insinuato |
🔊
|
| voi | avete insinuato |
🔊
|
| loro | hanno insinuato |
🔊
|
|
Tempo composto
Trapassato prossimo insinuare |
||
| io | avevo insinuato |
🔊
|
| tu | avevi insinuato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva insinuato |
🔊
|
| noi | avevamo insinuato |
🔊
|
| voi | avevate insinuato |
🔊
|
| loro | avevano insinuato |
🔊
|
|
Tempo composto
Trapassato remoto insinuare |
||
| io | ebbi insinuato |
🔊
|
| tu | avesti insinuato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe insinuato |
🔊
|
| noi | avemmo insinuato |
🔊
|
| voi | aveste insinuato |
🔊
|
| loro | ebbero insinuato |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo insinuare. Podmiňovací způsob slovesa insinuare
|
Tempo semplice
Congiuntivo presente insinuare |
||
| io | insinui |
🔊
|
| tu | insinui |
🔊
|
| lui/lei/Lei | insinui |
🔊
|
| noi | insinuiamo |
🔊
|
| voi | insinuiate |
🔊
|
| loro | insinuino |
🔊
|
|
Tempo semplice
Congiuntivo imperfetto insinuare |
||
| io | insinuassi |
🔊
|
| tu | insinuassi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | insinuasse |
🔊
|
| noi | insinuassimo |
🔊
|
| voi | insinuaste |
🔊
|
| loro | insinuassero |
🔊
|
|
Tempo composto
Congiuntivo passato insinuare |
||
| io | abbia insinuato |
🔊
|
| tu | abbia insinuato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia insinuato |
🔊
|
| noi | abbiamo insinuato |
🔊
|
| voi | abbiate insinuato |
🔊
|
| loro | abbiano insinuato |
🔊
|
|
Tempo composto
Congiuntivo trapassato insinuare |
||
| io | avessi insinuato |
🔊
|
| tu | avessi insinuato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse insinuato |
🔊
|
| noi | avessimo insinuato |
🔊
|
| voi | aveste insinuato |
🔊
|
| loro | avessero insinuato |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale insinuare. Podmiňovací způsob slovesa insinuare
|
Tempo semplice
Condizionale presente insinuare |
||
| io | insinuerei |
🔊
|
| tu | insinueresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | insinuerebbe |
🔊
|
| noi | insinueremmo |
🔊
|
| voi | insinuereste |
🔊
|
| loro | insinuerebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
Condizionale passato insinuare |
||
| io | avrei insinuato |
🔊
|
| tu | avresti insinuato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe insinuato |
🔊
|
| noi | avremmo insinuato |
🔊
|
| voi | avreste insinuato |
🔊
|
| loro | avrebbero insinuato |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo insinuare. Rozkazovací způsob slovesa insinuare
Imperativo insinuare |
||
| tu | insinua |
🔊
|
| noi | insinuiamo |
🔊
|
| voi | insinuate |
🔊
|
Congiuntivo insinuare |
||
| Lei | insinui |
🔊
|
| Che lui/lei | insinui |
🔊
|
| Che loro | insinuino |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, naš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!