🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    La verità è infistolita in molteplici versioni. (Dino Buzzati, Il deserto dei Tartari)
    infistolire :
    in|fi|sto||re : (accento grave)

    indicativo infistolire. Oznamovací způsob slovesa infistolire


    Tempo semplice

    infistolire presente

    io infistolisco
    🔊
    tu infistolisci
    🔊
    lui/lei/Lei infistolisce
    🔊
    noi infistoliamo
    🔊
    voi infistolite
    🔊
    loro infistoliscono
    🔊
    Tempo semplice

    infistolire imperfetto

    io infistolivo
    🔊
    tu infistolivi
    🔊
    lui/lei/Lei infistoliva
    🔊
    noi infistolivamo
    🔊
    voi infistolivate
    🔊
    loro infistolivano
    🔊

    Tempo semplice

    infistolire futuro semplice

    io infistolirò
    🔊
    tu infistolirai
    🔊
    lui/lei/Lei infistolirà
    🔊
    noi infistoliremo
    🔊
    voi infistolirete
    🔊
    loro infistoliranno
    🔊
    Tempo semplice

    infistolire passato remoto

    io infistolii
    🔊
    tu infistolisti
    🔊
    lui/lei/Lei infistolì
    🔊
    noi infistolimmo
    🔊
    voi infistoliste
    🔊
    loro infistolirono
    🔊

    Tempo composto

    infistolire futuro anteriore

    io avrò infistolito
    🔊
    tu avrai infistolito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà infistolito
    🔊
    noi avremo infistolito
    🔊
    voi avrete infistolito
    🔊
    loro avranno infistolito
    🔊
    Tempo composto

    infistolire passato prossimo

    io ho infistolito
    🔊
    tu hai infistolito
    🔊
    lui/lei/Lei ha infistolito
    🔊
    noi abbiamo infistolito
    🔊
    voi avete infistolito
    🔊
    loro hanno infistolito
    🔊

    Tempo composto

    infistolire trapassato prossimo

    io avevo infistolito
    🔊
    tu avevi infistolito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva infistolito
    🔊
    noi avevamo infistolito
    🔊
    voi avevate infistolito
    🔊
    loro avevano infistolito
    🔊
    Tempo composto

    infistolire trapassato remoto

    io ebbi infistolito
    🔊
    tu avesti infistolito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe infistolito
    🔊
    noi avemmo infistolito
    🔊
    voi aveste infistolito
    🔊
    loro ebbero infistolito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo infistolire. Podmiňovací způsob slovesa infistolire


    Tempo semplice

    infistolire congiuntivo presente

    io infistolisca
    🔊
    tu infistolisca
    🔊
    lui/lei/Lei infistolisca
    🔊
    noi infistoliamo
    🔊
    voi infistoliate
    🔊
    loro infistoliscano
    🔊
    Tempo semplice

    infistolire congiuntivo imperfetto

    io infistolissi
    🔊
    tu infistolissi
    🔊
    lui/lei/Lei infistolisse
    🔊
    noi infistolissimo
    🔊
    voi infistoliste
    🔊
    loro infistolissero
    🔊

    Tempo composto

    infistolire congiuntivo passato

    io abbia infistolito
    🔊
    tu abbia infistolito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia infistolito
    🔊
    noi abbiamo infistolito
    🔊
    voi abbiate infistolito
    🔊
    loro abbiano infistolito
    🔊
    Tempo composto

    infistolire congiuntivo trapassato

    io avessi infistolito
    🔊
    tu avessi infistolito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse infistolito
    🔊
    noi avessimo infistolito
    🔊
    voi aveste infistolito
    🔊
    loro avessero infistolito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale infistolire. Podmiňovací způsob slovesa infistolire


    Tempo semplice

    infistolire condizionale presente

    io infistolirei
    🔊
    tu infistoliresti
    🔊
    lui/lei/Lei infistolirebbe
    🔊
    noi infistoliremmo
    🔊
    voi infistolireste
    🔊
    loro infistolerebbero
    🔊
    Tempo composto

    infistolire condizionale passato

    io avrei infistolito
    🔊
    tu avresti infistolito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe infistolito
    🔊
    noi avremmo infistolito
    🔊
    voi avreste infistolito
    🔊
    loro avrebbero infistolito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo infistolire. Rozkazovací způsob slovesa infistolire


    infistolire imperativo

    tu infistoli
    🔊
    noi infistoliamo
    🔊
    voi infistolite
    🔊

    infistolire congiuntivo esortativo

    Lei infistolisca
    🔊
    Che lui/lei infistolisca
    🔊
    Che loro infistoliscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!