V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
La pasta è infiscalita dopo essere stata lasciata a riposo troppo a lungo. (Alessandro Manzoni, I promessi sposi)
infiscalire :
in|fi|sca|lì|re
: (accento grave)
indicativo infiscalire. Oznamovací způsob slovesa infiscalire
Tempo semplice
infiscalire presente |
||
io | infiscalisco |
🔊
|
tu | infiscalisci |
🔊
|
lui/lei/Lei | infiscalisce |
🔊
|
noi | infiscaliamo |
🔊
|
voi | infiscalite |
🔊
|
loro | infiscaliscono |
🔊
|
Tempo semplice
infiscalire imperfetto |
||
io | infiscalivo |
🔊
|
tu | infiscalivi |
🔊
|
lui/lei/Lei | infiscaliva |
🔊
|
noi | infiscalivamo |
🔊
|
voi | infiscalivate |
🔊
|
loro | infiscalivano |
🔊
|
Tempo semplice
infiscalire futuro semplice |
||
io | infiscalirò |
🔊
|
tu | infiscalirai |
🔊
|
lui/lei/Lei | infiscalirà |
🔊
|
noi | infiscaliremo |
🔊
|
voi | infiscalirete |
🔊
|
loro | infiscaliranno |
🔊
|
Tempo semplice
infiscalire passato remoto |
||
io | infiscalii |
🔊
|
tu | infiscalisti |
🔊
|
lui/lei/Lei | infiscalì |
🔊
|
noi | infiscalimmo |
🔊
|
voi | infiscaliste |
🔊
|
loro | infiscalirono |
🔊
|
Tempo composto
infiscalire futuro anteriore |
||
io | avrò infiscalito |
🔊
|
tu | avrai infiscalito |
🔊
|
lui/lei/Lei | avrà infiscalito |
🔊
|
noi | avremo infiscalito |
🔊
|
voi | avrete infiscalito |
🔊
|
loro | avranno infiscalito |
🔊
|
Tempo composto
infiscalire passato prossimo |
||
io | ho infiscalito |
🔊
|
tu | hai infiscalito |
🔊
|
lui/lei/Lei | ha infiscalito |
🔊
|
noi | abbiamo infiscalito |
🔊
|
voi | avete infiscalito |
🔊
|
loro | hanno infiscalito |
🔊
|
Tempo composto
infiscalire trapassato prossimo |
||
io | avevo infiscalito |
🔊
|
tu | avevi infiscalito |
🔊
|
lui/lei/Lei | aveva infiscalito |
🔊
|
noi | avevamo infiscalito |
🔊
|
voi | avevate infiscalito |
🔊
|
loro | avevano infiscalito |
🔊
|
Tempo composto
infiscalire trapassato remoto |
||
io | ebbi infiscalito |
🔊
|
tu | avesti infiscalito |
🔊
|
lui/lei/Lei | ebbe infiscalito |
🔊
|
noi | avemmo infiscalito |
🔊
|
voi | aveste infiscalito |
🔊
|
loro | ebbero infiscalito |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo infiscalire. Podmiňovací způsob slovesa infiscalire
Tempo semplice
infiscalire congiuntivo presente |
||
io | infiscalisca |
🔊
|
tu | infiscalisca |
🔊
|
lui/lei/Lei | infiscalisca |
🔊
|
noi | infiscaliamo |
🔊
|
voi | infiscaliate |
🔊
|
loro | infiscaliscano |
🔊
|
Tempo semplice
infiscalire congiuntivo imperfetto |
||
io | infiscalissi |
🔊
|
tu | infiscalissi |
🔊
|
lui/lei/Lei | infiscalisse |
🔊
|
noi | infiscalissimo |
🔊
|
voi | infiscaliste |
🔊
|
loro | infiscalissero |
🔊
|
Tempo composto
infiscalire congiuntivo passato |
||
io | abbia infiscalito |
🔊
|
tu | abbia infiscalito |
🔊
|
lui/lei/Lei | abbia infiscalito |
🔊
|
noi | abbiamo infiscalito |
🔊
|
voi | abbiate infiscalito |
🔊
|
loro | abbiano infiscalito |
🔊
|
Tempo composto
infiscalire congiuntivo trapassato |
||
io | avessi infiscalito |
🔊
|
tu | avessi infiscalito |
🔊
|
lui/lei/Lei | avesse infiscalito |
🔊
|
noi | avessimo infiscalito |
🔊
|
voi | aveste infiscalito |
🔊
|
loro | avessero infiscalito |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale infiscalire. Podmiňovací způsob slovesa infiscalire
Tempo semplice
infiscalire condizionale presente |
||
io | infiscalirei |
🔊
|
tu | infiscaliresti |
🔊
|
lui/lei/Lei | infiscalirebbe |
🔊
|
noi | infiscaliremmo |
🔊
|
voi | infiscalireste |
🔊
|
loro | infiscalerebbero |
🔊
|
Tempo composto
infiscalire condizionale passato |
||
io | avrei infiscalito |
🔊
|
tu | avresti infiscalito |
🔊
|
lui/lei/Lei | avrebbe infiscalito |
🔊
|
noi | avremmo infiscalito |
🔊
|
voi | avreste infiscalito |
🔊
|
loro | avrebbero infiscalito |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo infiscalire. Rozkazovací způsob slovesa infiscalire
infiscalire imperativo |
||
tu | infiscali |
🔊
|
noi | infiscaliamo |
🔊
|
voi | infiscalite |
🔊
|
infiscalire congiuntivo esortativo |
||
Lei | infiscalisca |
🔊
|
Che lui/lei | infiscalisca |
🔊
|
Che loro | infiscaliscano |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!