V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Ha incollerito i suoi rivali. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
incollerire :
in|col|le|rì|re
: (accento grave)
indicativo incollerire. Oznamovací způsob slovesa incollerire
Tempo semplice
incollerire presente |
||
io | incollerisco |
🔊
|
tu | incollerisci |
🔊
|
lui/lei/Lei | incollerisce |
🔊
|
noi | incolleriamo |
🔊
|
voi | incollerite |
🔊
|
loro | incolleriscono |
🔊
|
Tempo semplice
incollerire imperfetto |
||
io | incollerivo |
🔊
|
tu | incollerivi |
🔊
|
lui/lei/Lei | incolleriva |
🔊
|
noi | incollerivamo |
🔊
|
voi | incollerivate |
🔊
|
loro | incollerivano |
🔊
|
Tempo semplice
incollerire futuro semplice |
||
io | incollerirò |
🔊
|
tu | incollerirai |
🔊
|
lui/lei/Lei | incollerirà |
🔊
|
noi | incolleriremo |
🔊
|
voi | incollerirete |
🔊
|
loro | incolleriranno |
🔊
|
Tempo semplice
incollerire passato remoto |
||
io | incollerii |
🔊
|
tu | incolleristi |
🔊
|
lui/lei/Lei | incollerì |
🔊
|
noi | incollerimmo |
🔊
|
voi | incolleriste |
🔊
|
loro | incollerirono |
🔊
|
Tempo composto
incollerire futuro anteriore |
||
io | avrò incollerito |
🔊
|
tu | avrai incollerito |
🔊
|
lui/lei/Lei | avrà incollerito |
🔊
|
noi | avremo incollerito |
🔊
|
voi | avrete incollerito |
🔊
|
loro | avranno incollerito |
🔊
|
Tempo composto
incollerire passato prossimo |
||
io | ho incollerito |
🔊
|
tu | hai incollerito |
🔊
|
lui/lei/Lei | ha incollerito |
🔊
|
noi | abbiamo incollerito |
🔊
|
voi | avete incollerito |
🔊
|
loro | hanno incollerito |
🔊
|
Tempo composto
incollerire trapassato prossimo |
||
io | avevo incollerito |
🔊
|
tu | avevi incollerito |
🔊
|
lui/lei/Lei | aveva incollerito |
🔊
|
noi | avevamo incollerito |
🔊
|
voi | avevate incollerito |
🔊
|
loro | avevano incollerito |
🔊
|
Tempo composto
incollerire trapassato remoto |
||
io | ebbi incollerito |
🔊
|
tu | avesti incollerito |
🔊
|
lui/lei/Lei | ebbe incollerito |
🔊
|
noi | avemmo incollerito |
🔊
|
voi | aveste incollerito |
🔊
|
loro | ebbero incollerito |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo incollerire. Podmiňovací způsob slovesa incollerire
Tempo semplice
incollerire congiuntivo presente |
||
io | incollerisca |
🔊
|
tu | incollerisca |
🔊
|
lui/lei/Lei | incollerisca |
🔊
|
noi | incolleriamo |
🔊
|
voi | incolleriate |
🔊
|
loro | incolleriscano |
🔊
|
Tempo semplice
incollerire congiuntivo imperfetto |
||
io | incollerissi |
🔊
|
tu | incollerissi |
🔊
|
lui/lei/Lei | incollerisse |
🔊
|
noi | incollerissimo |
🔊
|
voi | incolleriste |
🔊
|
loro | incollerissero |
🔊
|
Tempo composto
incollerire congiuntivo passato |
||
io | abbia incollerito |
🔊
|
tu | abbia incollerito |
🔊
|
lui/lei/Lei | abbia incollerito |
🔊
|
noi | abbiamo incollerito |
🔊
|
voi | abbiate incollerito |
🔊
|
loro | abbiano incollerito |
🔊
|
Tempo composto
incollerire congiuntivo trapassato |
||
io | avessi incollerito |
🔊
|
tu | avessi incollerito |
🔊
|
lui/lei/Lei | avesse incollerito |
🔊
|
noi | avessimo incollerito |
🔊
|
voi | aveste incollerito |
🔊
|
loro | avessero incollerito |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale incollerire. Podmiňovací způsob slovesa incollerire
Tempo semplice
incollerire condizionale presente |
||
io | incollerirei |
🔊
|
tu | incolleriresti |
🔊
|
lui/lei/Lei | incollerirebbe |
🔊
|
noi | incolleriremmo |
🔊
|
voi | incollerireste |
🔊
|
loro | incollererebbero |
🔊
|
Tempo composto
incollerire condizionale passato |
||
io | avrei incollerito |
🔊
|
tu | avresti incollerito |
🔊
|
lui/lei/Lei | avrebbe incollerito |
🔊
|
noi | avremmo incollerito |
🔊
|
voi | avreste incollerito |
🔊
|
loro | avrebbero incollerito |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo incollerire. Rozkazovací způsob slovesa incollerire
incollerire imperativo |
||
tu | incolleri |
🔊
|
noi | incolleriamo |
🔊
|
voi | incollerite |
🔊
|
incollerire congiuntivo esortativo |
||
Lei | incollerisca |
🔊
|
Che lui/lei | incollerisca |
🔊
|
Che loro | incolleriscano |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!