🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ho imbuido il cartone con la colla. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    imbuire :
    im|bu|ì|re : (accento grave)

    indicativo imbuire. Oznamovací způsob slovesa imbuire


    Tempo semplice

    imbuire presente

    io imbuisco
    🔊
    tu imbuisci
    🔊
    lui/lei/Lei imbuisce
    🔊
    noi imbuiamo
    🔊
    voi imbuite
    🔊
    loro imbuiscono
    🔊
    Tempo semplice

    imbuire imperfetto

    io imbuivo
    🔊
    tu imbuivi
    🔊
    lui/lei/Lei imbuiva
    🔊
    noi imbuivamo
    🔊
    voi imbuivate
    🔊
    loro imbuivano
    🔊

    Tempo semplice

    imbuire futuro semplice

    io imbuirò
    🔊
    tu imbuirai
    🔊
    lui/lei/Lei imbuirà
    🔊
    noi imbuiremo
    🔊
    voi imbuirete
    🔊
    loro imbuiranno
    🔊
    Tempo semplice

    imbuire passato remoto

    io imbuii
    🔊
    tu imbuisti
    🔊
    lui/lei/Lei imbuì
    🔊
    noi imbuimmo
    🔊
    voi imbuiste
    🔊
    loro imbuirono
    🔊

    Tempo composto

    imbuire futuro anteriore

    io avrò imbuito
    🔊
    tu avrai imbuito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà imbuito
    🔊
    noi avremo imbuito
    🔊
    voi avrete imbuito
    🔊
    loro avranno imbuito
    🔊
    Tempo composto

    imbuire passato prossimo

    io ho imbuito
    🔊
    tu hai imbuito
    🔊
    lui/lei/Lei ha imbuito
    🔊
    noi abbiamo imbuito
    🔊
    voi avete imbuito
    🔊
    loro hanno imbuito
    🔊

    Tempo composto

    imbuire trapassato prossimo

    io avevo imbuito
    🔊
    tu avevi imbuito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva imbuito
    🔊
    noi avevamo imbuito
    🔊
    voi avevate imbuito
    🔊
    loro avevano imbuito
    🔊
    Tempo composto

    imbuire trapassato remoto

    io ebbi imbuito
    🔊
    tu avesti imbuito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe imbuito
    🔊
    noi avemmo imbuito
    🔊
    voi aveste imbuito
    🔊
    loro ebbero imbuito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo imbuire. Podmiňovací způsob slovesa imbuire


    Tempo semplice

    imbuire congiuntivo presente

    io imbuisca
    🔊
    tu imbuisca
    🔊
    lui/lei/Lei imbuisca
    🔊
    noi imbuiamo
    🔊
    voi imbuiate
    🔊
    loro imbuiscano
    🔊
    Tempo semplice

    imbuire congiuntivo imperfetto

    io imbuissi
    🔊
    tu imbuissi
    🔊
    lui/lei/Lei imbuisse
    🔊
    noi imbuissimo
    🔊
    voi imbuiste
    🔊
    loro imbuissero
    🔊

    Tempo composto

    imbuire congiuntivo passato

    io abbia imbuito
    🔊
    tu abbia imbuito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia imbuito
    🔊
    noi abbiamo imbuito
    🔊
    voi abbiate imbuito
    🔊
    loro abbiano imbuito
    🔊
    Tempo composto

    imbuire congiuntivo trapassato

    io avessi imbuito
    🔊
    tu avessi imbuito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse imbuito
    🔊
    noi avessimo imbuito
    🔊
    voi aveste imbuito
    🔊
    loro avessero imbuito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale imbuire. Podmiňovací způsob slovesa imbuire


    Tempo semplice

    imbuire condizionale presente

    io imbuirei
    🔊
    tu imbuiresti
    🔊
    lui/lei/Lei imbuirebbe
    🔊
    noi imbuiremmo
    🔊
    voi imbuireste
    🔊
    loro imbuerebbero
    🔊
    Tempo composto

    imbuire condizionale passato

    io avrei imbuito
    🔊
    tu avresti imbuito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe imbuito
    🔊
    noi avremmo imbuito
    🔊
    voi avreste imbuito
    🔊
    loro avrebbero imbuito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo imbuire. Rozkazovací způsob slovesa imbuire


    imbuire imperativo

    tu imbui
    🔊
    noi imbuiamo
    🔊
    voi imbuite
    🔊

    imbuire congiuntivo esortativo

    Lei imbuisca
    🔊
    Che lui/lei imbuisca
    🔊
    Che loro imbuiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!