🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha fletto le braccia in segno di saluto. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    verbo irregolare
    flettere :
    flèt|te|re : (accento grave)

    indicativo flettere. Oznamovací způsob slovesa flettere


    Tempo semplice

    flettere presente

    io fletto
    🔊
    tu fletti
    🔊
    lui/lei/Lei flette
    🔊
    noi flettiamo
    🔊
    voi flettete
    🔊
    loro flettono
    🔊
    Tempo semplice

    flettere imperfetto

    io flettevo
    🔊
    tu flettevi
    🔊
    lui/lei/Lei fletteva
    🔊
    noi flettevamo
    🔊
    voi flettevate
    🔊
    loro flettevano
    🔊

    Tempo semplice

    flettere futuro semplice

    io fletterò
    🔊
    tu fletterai
    🔊
    lui/lei/Lei fletterà
    🔊
    noi fletteremo
    🔊
    voi fletterete
    🔊
    loro fletteranno
    🔊
    Tempo semplice

    flettere passato remoto

    io flessi, flettei
    🔊
    tu flettesti
    🔊
    lui/lei/Lei flesse, fletté
    🔊
    noi flettemmo
    🔊
    voi fletteste
    🔊
    loro flessero, fletterono
    🔊

    Tempo composto

    flettere futuro anteriore

    io avrò flesso
    🔊
    tu avrai flesso
    🔊
    lui/lei/Lei avrà flesso
    🔊
    noi avremo flesso
    🔊
    voi avrete flesso
    🔊
    loro avranno flesso
    🔊
    Tempo composto

    flettere passato prossimo

    io ho flesso
    🔊
    tu hai flesso
    🔊
    lui/lei/Lei ha flesso
    🔊
    noi abbiamo flesso
    🔊
    voi avete flesso
    🔊
    loro hanno flesso
    🔊

    Tempo composto

    flettere trapassato prossimo

    io avevo flesso
    🔊
    tu avevi flesso
    🔊
    lui/lei/Lei aveva flesso
    🔊
    noi avevamo flesso
    🔊
    voi avevate flesso
    🔊
    loro avevano flesso
    🔊
    Tempo composto

    flettere trapassato remoto

    io ebbi flesso
    🔊
    tu avesti flesso
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe flesso
    🔊
    noi avemmo flesso
    🔊
    voi aveste flesso
    🔊
    loro ebbero flesso
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo flettere. Podmiňovací způsob slovesa flettere


    Tempo semplice

    flettere congiuntivo presente

    io fletta
    🔊
    tu fletta
    🔊
    lui/lei/Lei fletta
    🔊
    noi flettiamo
    🔊
    voi flettiate
    🔊
    loro flettano
    🔊
    Tempo semplice

    flettere congiuntivo imperfetto

    io flettessi
    🔊
    tu flettessi
    🔊
    lui/lei/Lei flettesse
    🔊
    noi flettessimo
    🔊
    voi fletteste
    🔊
    loro flettessero
    🔊

    Tempo composto

    flettere congiuntivo passato

    io abbia flesso
    🔊
    tu abbia flesso
    🔊
    lui/lei/Lei abbia flesso
    🔊
    noi abbiamo flesso
    🔊
    voi abbiate flesso
    🔊
    loro abbiano flesso
    🔊
    Tempo composto

    flettere congiuntivo trapassato

    io avessi flesso
    🔊
    tu avessi flesso
    🔊
    lui/lei/Lei avesse flesso
    🔊
    noi avessimo flesso
    🔊
    voi aveste flesso
    🔊
    loro avessero flesso
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale flettere. Podmiňovací způsob slovesa flettere


    Tempo semplice

    flettere condizionale presente

    io fletterei
    🔊
    tu fletteresti
    🔊
    lui/lei/Lei fletterebbe
    🔊
    noi fletteremmo
    🔊
    voi flettereste
    🔊
    loro fletterebbero
    🔊
    Tempo composto

    flettere condizionale passato

    io avrei flesso
    🔊
    tu avresti flesso
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe flesso
    🔊
    noi avremmo flesso
    🔊
    voi avreste flesso
    🔊
    loro avrebbero flesso
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo flettere. Rozkazovací způsob slovesa flettere


    flettere imperativo

    tu fletti
    🔊
    noi flettiamo
    🔊
    voi flettete
    🔊

    flettere congiuntivo esortativo

    Lei fletta
    🔊
    Che lui/lei fletta
    🔊
    Che loro flettano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!