🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno fissato la data per il matrimonio. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    fissare :
    fis||re : (accento grave)

    indicativo fissare. Oznamovací způsob slovesa fissare


    Tempo semplice

    fissare presente

    io fisso
    🔊
    tu fissi
    🔊
    lui/lei/Lei fissa
    🔊
    noi fissiamo
    🔊
    voi fissate
    🔊
    loro fissano
    🔊
    Tempo semplice

    fissare imperfetto

    io fissavo
    🔊
    tu fissavi
    🔊
    lui/lei/Lei fissava
    🔊
    noi fissavamo
    🔊
    voi fissavate
    🔊
    loro fissavano
    🔊

    Tempo semplice

    fissare futuro semplice

    io fisserò
    🔊
    tu fisserai
    🔊
    lui/lei/Lei fisserà
    🔊
    noi fisseremo
    🔊
    voi fisserete
    🔊
    loro fisseranno
    🔊
    Tempo semplice

    fissare passato remoto

    io fissai
    🔊
    tu fissasti
    🔊
    lui/lei/Lei fissò
    🔊
    noi fissammo
    🔊
    voi fissaste
    🔊
    loro fissarono
    🔊

    Tempo composto

    fissare futuro anteriore

    io avrò fissato
    🔊
    tu avrai fissato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà fissato
    🔊
    noi avremo fissato
    🔊
    voi avrete fissato
    🔊
    loro avranno fissato
    🔊
    Tempo composto

    fissare passato prossimo

    io ho fissato
    🔊
    tu hai fissato
    🔊
    lui/lei/Lei ha fissato
    🔊
    noi abbiamo fissato
    🔊
    voi avete fissato
    🔊
    loro hanno fissato
    🔊

    Tempo composto

    fissare trapassato prossimo

    io avevo fissato
    🔊
    tu avevi fissato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva fissato
    🔊
    noi avevamo fissato
    🔊
    voi avevate fissato
    🔊
    loro avevano fissato
    🔊
    Tempo composto

    fissare trapassato remoto

    io ebbi fissato
    🔊
    tu avesti fissato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe fissato
    🔊
    noi avemmo fissato
    🔊
    voi aveste fissato
    🔊
    loro ebbero fissato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo fissare. Podmiňovací způsob slovesa fissare


    Tempo semplice

    fissare congiuntivo presente

    io fissi
    🔊
    tu fissi
    🔊
    lui/lei/Lei fissi
    🔊
    noi fissiamo
    🔊
    voi fissiate
    🔊
    loro fissino
    🔊
    Tempo semplice

    fissare congiuntivo imperfetto

    io fissassi
    🔊
    tu fissassi
    🔊
    lui/lei/Lei fissasse
    🔊
    noi fissassimo
    🔊
    voi fissaste
    🔊
    loro fissassero
    🔊

    Tempo composto

    fissare congiuntivo passato

    io abbia fissato
    🔊
    tu abbia fissato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia fissato
    🔊
    noi abbiamo fissato
    🔊
    voi abbiate fissato
    🔊
    loro abbiano fissato
    🔊
    Tempo composto

    fissare congiuntivo trapassato

    io avessi fissato
    🔊
    tu avessi fissato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse fissato
    🔊
    noi avessimo fissato
    🔊
    voi aveste fissato
    🔊
    loro avessero fissato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale fissare. Podmiňovací způsob slovesa fissare


    Tempo semplice

    fissare condizionale presente

    io fisserei
    🔊
    tu fisseresti
    🔊
    lui/lei/Lei fisserebbe
    🔊
    noi fisseremmo
    🔊
    voi fissereste
    🔊
    loro fisserebbero
    🔊
    Tempo composto

    fissare condizionale passato

    io avrei fissato
    🔊
    tu avresti fissato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe fissato
    🔊
    noi avremmo fissato
    🔊
    voi avreste fissato
    🔊
    loro avrebbero fissato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo fissare. Rozkazovací způsob slovesa fissare


    fissare imperativo

    tu fissa
    🔊
    noi fissiamo
    🔊
    voi fissate
    🔊

    fissare congiuntivo esortativo

    Lei fissi
    🔊
    Che lui/lei fissi
    🔊
    Che loro fissino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!