🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha finto di essere malato. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    verbo irregolare
    fingere :
    fìn|ge|re : (accento grave)

    indicativo fingere. Oznamovací způsob slovesa fingere


    Tempo semplice

    fingere presente

    io fingo
    🔊
    tu fingi
    🔊
    lui/lei/Lei finge
    🔊
    noi fingiamo
    🔊
    voi fingete
    🔊
    loro fingono
    🔊
    Tempo semplice

    fingere imperfetto

    io fingevo
    🔊
    tu fingevi
    🔊
    lui/lei/Lei fingeva
    🔊
    noi fingevamo
    🔊
    voi fingevate
    🔊
    loro fingevano
    🔊

    Tempo semplice

    fingere futuro semplice

    io fingerò
    🔊
    tu fingerai
    🔊
    lui/lei/Lei fingerà
    🔊
    noi fingeremo
    🔊
    voi fingerete
    🔊
    loro fingeranno
    🔊
    Tempo semplice

    fingere passato remoto

    io finsi
    🔊
    tu fingesti
    🔊
    lui/lei/Lei finse
    🔊
    noi fingemmo
    🔊
    voi fingeste
    🔊
    loro finsero
    🔊

    Tempo composto

    fingere futuro anteriore

    io avrò finto
    🔊
    tu avrai finto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà finto
    🔊
    noi avremo finto
    🔊
    voi avrete finto
    🔊
    loro avranno finto
    🔊
    Tempo composto

    fingere passato prossimo

    io ho finto
    🔊
    tu hai finto
    🔊
    lui/lei/Lei ha finto
    🔊
    noi abbiamo finto
    🔊
    voi avete finto
    🔊
    loro hanno finto
    🔊

    Tempo composto

    fingere trapassato prossimo

    io avevo finto
    🔊
    tu avevi finto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva finto
    🔊
    noi avevamo finto
    🔊
    voi avevate finto
    🔊
    loro avevano finto
    🔊
    Tempo composto

    fingere trapassato remoto

    io ebbi finto
    🔊
    tu avesti finto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe finto
    🔊
    noi avemmo finto
    🔊
    voi aveste finto
    🔊
    loro ebbero finto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo fingere. Podmiňovací způsob slovesa fingere


    Tempo semplice

    fingere congiuntivo presente

    io finga
    🔊
    tu finga
    🔊
    lui/lei/Lei finga
    🔊
    noi fingiamo
    🔊
    voi fingiate
    🔊
    loro fingano
    🔊
    Tempo semplice

    fingere congiuntivo imperfetto

    io fingessi
    🔊
    tu fingessi
    🔊
    lui/lei/Lei fingesse
    🔊
    noi fingessimo
    🔊
    voi fingeste
    🔊
    loro fingessero
    🔊

    Tempo composto

    fingere congiuntivo passato

    io abbia finto
    🔊
    tu abbia finto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia finto
    🔊
    noi abbiamo finto
    🔊
    voi abbiate finto
    🔊
    loro abbiano finto
    🔊
    Tempo composto

    fingere congiuntivo trapassato

    io avessi finto
    🔊
    tu avessi finto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse finto
    🔊
    noi avessimo finto
    🔊
    voi aveste finto
    🔊
    loro avessero finto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale fingere. Podmiňovací způsob slovesa fingere


    Tempo semplice

    fingere condizionale presente

    io fingerei
    🔊
    tu fingeresti
    🔊
    lui/lei/Lei fingerebbe
    🔊
    noi fingeremmo
    🔊
    voi fingereste
    🔊
    loro fingerebbero
    🔊
    Tempo composto

    fingere condizionale passato

    io avrei finto
    🔊
    tu avresti finto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe finto
    🔊
    noi avremmo finto
    🔊
    voi avreste finto
    🔊
    loro avrebbero finto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo fingere. Rozkazovací způsob slovesa fingere


    fingere imperativo

    tu fingi
    🔊
    noi fingiamo
    🔊
    voi fingete
    🔊

    fingere congiuntivo esortativo

    Lei finga
    🔊
    Che lui/lei finga
    🔊
    Che loro fingano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!