🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha figgato il chiodo nel muro. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    verbo irregolare
    figgere :
    fìg|ge|re : (accento grave)

    indicativo figgere. Oznamovací způsob slovesa figgere


    Tempo semplice

    figgere presente

    io figgo
    🔊
    tu figgi
    🔊
    lui/lei/Lei figge
    🔊
    noi figgiamo
    🔊
    voi figgete
    🔊
    loro figgono
    🔊
    Tempo semplice

    figgere imperfetto

    io figgevo
    🔊
    tu figgevi
    🔊
    lui/lei/Lei figgeva
    🔊
    noi figgevamo
    🔊
    voi figgevate
    🔊
    loro figgevano
    🔊

    Tempo semplice

    figgere futuro semplice

    io figgerò
    🔊
    tu figgerai
    🔊
    lui/lei/Lei figgerà
    🔊
    noi figgeremo
    🔊
    voi figgerete
    🔊
    loro figgeranno
    🔊
    Tempo semplice

    figgere passato remoto

    io fissi
    🔊
    tu figgesti
    🔊
    lui/lei/Lei fisse
    🔊
    noi figgemmo
    🔊
    voi figgeste
    🔊
    loro fissero
    🔊

    Tempo composto

    figgere futuro anteriore

    io avrò fitto
    🔊
    tu avrai fitto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà fitto
    🔊
    noi avremo fitto
    🔊
    voi avrete fitto
    🔊
    loro avranno fitto
    🔊
    Tempo composto

    figgere passato prossimo

    io ho fitto
    🔊
    tu hai fitto
    🔊
    lui/lei/Lei ha fitto
    🔊
    noi abbiamo fitto
    🔊
    voi avete fitto
    🔊
    loro hanno fitto
    🔊

    Tempo composto

    figgere trapassato prossimo

    io avevo fitto
    🔊
    tu avevi fitto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva fitto
    🔊
    noi avevamo fitto
    🔊
    voi avevate fitto
    🔊
    loro avevano fitto
    🔊
    Tempo composto

    figgere trapassato remoto

    io ebbi fitto
    🔊
    tu avesti fitto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe fitto
    🔊
    noi avemmo fitto
    🔊
    voi aveste fitto
    🔊
    loro ebbero fitto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo figgere. Podmiňovací způsob slovesa figgere


    Tempo semplice

    figgere congiuntivo presente

    io figga
    🔊
    tu figga
    🔊
    lui/lei/Lei figga
    🔊
    noi figgiamo
    🔊
    voi figgiate
    🔊
    loro figgano
    🔊
    Tempo semplice

    figgere congiuntivo imperfetto

    io figgessi
    🔊
    tu figgessi
    🔊
    lui/lei/Lei figgesse
    🔊
    noi figgessimo
    🔊
    voi figgeste
    🔊
    loro figgessero
    🔊

    Tempo composto

    figgere congiuntivo passato

    io abbia fitto
    🔊
    tu abbia fitto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia fitto
    🔊
    noi abbiamo fitto
    🔊
    voi abbiate fitto
    🔊
    loro abbiano fitto
    🔊
    Tempo composto

    figgere congiuntivo trapassato

    io avessi fitto
    🔊
    tu avessi fitto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse fitto
    🔊
    noi avessimo fitto
    🔊
    voi aveste fitto
    🔊
    loro avessero fitto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale figgere. Podmiňovací způsob slovesa figgere


    Tempo semplice

    figgere condizionale presente

    io figgerei
    🔊
    tu figgeresti
    🔊
    lui/lei/Lei figgerebbe
    🔊
    noi figgeremmo
    🔊
    voi figgereste
    🔊
    loro figgerebbero
    🔊
    Tempo composto

    figgere condizionale passato

    io avrei fitto
    🔊
    tu avresti fitto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe fitto
    🔊
    noi avremmo fitto
    🔊
    voi avreste fitto
    🔊
    loro avrebbero fitto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo figgere. Rozkazovací způsob slovesa figgere


    figgere imperativo

    tu figgi
    🔊
    noi figgiamo
    🔊
    voi figgete
    🔊

    figgere congiuntivo esortativo

    Lei figga
    🔊
    Che lui/lei figga
    🔊
    Che loro figgano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!