🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha ferito il suo avversario. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    ferire :
    fe||re : (accento grave)

    indicativo ferire. Oznamovací způsob slovesa ferire


    Tempo semplice

    ferire presente

    io ferisco
    🔊
    tu ferisci
    🔊
    lui/lei/Lei ferisce
    🔊
    noi feriamo
    🔊
    voi ferite
    🔊
    loro feriscono
    🔊
    Tempo semplice

    ferire imperfetto

    io ferivo
    🔊
    tu ferivi
    🔊
    lui/lei/Lei feriva
    🔊
    noi ferivamo
    🔊
    voi ferivate
    🔊
    loro ferivano
    🔊

    Tempo semplice

    ferire futuro semplice

    io ferirò
    🔊
    tu ferirai
    🔊
    lui/lei/Lei ferirà
    🔊
    noi feriremo
    🔊
    voi ferirete
    🔊
    loro feriranno
    🔊
    Tempo semplice

    ferire passato remoto

    io ferii
    🔊
    tu feristi
    🔊
    lui/lei/Lei ferì
    🔊
    noi ferimmo
    🔊
    voi feriste
    🔊
    loro ferirono
    🔊

    Tempo composto

    ferire futuro anteriore

    io avrò ferito
    🔊
    tu avrai ferito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà ferito
    🔊
    noi avremo ferito
    🔊
    voi avrete ferito
    🔊
    loro avranno ferito
    🔊
    Tempo composto

    ferire passato prossimo

    io ho ferito
    🔊
    tu hai ferito
    🔊
    lui/lei/Lei ha ferito
    🔊
    noi abbiamo ferito
    🔊
    voi avete ferito
    🔊
    loro hanno ferito
    🔊

    Tempo composto

    ferire trapassato prossimo

    io avevo ferito
    🔊
    tu avevi ferito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva ferito
    🔊
    noi avevamo ferito
    🔊
    voi avevate ferito
    🔊
    loro avevano ferito
    🔊
    Tempo composto

    ferire trapassato remoto

    io ebbi ferito
    🔊
    tu avesti ferito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe ferito
    🔊
    noi avemmo ferito
    🔊
    voi aveste ferito
    🔊
    loro ebbero ferito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo ferire. Podmiňovací způsob slovesa ferire


    Tempo semplice

    ferire congiuntivo presente

    io ferisca
    🔊
    tu ferisca
    🔊
    lui/lei/Lei ferisca
    🔊
    noi feriamo
    🔊
    voi feriate
    🔊
    loro feriscano
    🔊
    Tempo semplice

    ferire congiuntivo imperfetto

    io ferissi
    🔊
    tu ferissi
    🔊
    lui/lei/Lei ferisse
    🔊
    noi ferissimo
    🔊
    voi feriste
    🔊
    loro ferissero
    🔊

    Tempo composto

    ferire congiuntivo passato

    io abbia ferito
    🔊
    tu abbia ferito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia ferito
    🔊
    noi abbiamo ferito
    🔊
    voi abbiate ferito
    🔊
    loro abbiano ferito
    🔊
    Tempo composto

    ferire congiuntivo trapassato

    io avessi ferito
    🔊
    tu avessi ferito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse ferito
    🔊
    noi avessimo ferito
    🔊
    voi aveste ferito
    🔊
    loro avessero ferito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale ferire. Podmiňovací způsob slovesa ferire


    Tempo semplice

    ferire condizionale presente

    io ferirei
    🔊
    tu feriresti
    🔊
    lui/lei/Lei ferirebbe
    🔊
    noi feriremmo
    🔊
    voi ferireste
    🔊
    loro fererebbero
    🔊
    Tempo composto

    ferire condizionale passato

    io avrei ferito
    🔊
    tu avresti ferito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe ferito
    🔊
    noi avremmo ferito
    🔊
    voi avreste ferito
    🔊
    loro avrebbero ferito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo ferire. Rozkazovací způsob slovesa ferire


    ferire imperativo

    tu feri
    🔊
    noi feriamo
    🔊
    voi ferite
    🔊

    ferire congiuntivo esortativo

    Lei ferisca
    🔊
    Che lui/lei ferisca
    🔊
    Che loro feriscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!