🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ho finalmente entrato nella casa. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    entrare :
    en|trà|re : (accento grave)

    indicativo entrare. Oznamovací způsob slovesa entrare


    Tempo semplice

    entrare presente

    io entro
    🔊
    tu entri
    🔊
    lui/lei/Lei entra
    🔊
    noi entriamo
    🔊
    voi entrate
    🔊
    loro entrano
    🔊
    Tempo semplice

    entrare imperfetto

    io entravo
    🔊
    tu entravi
    🔊
    lui/lei/Lei entrava
    🔊
    noi entravamo
    🔊
    voi entravate
    🔊
    loro entravano
    🔊

    Tempo semplice

    entrare futuro semplice

    io entrerò
    🔊
    tu entrerai
    🔊
    lui/lei/Lei entrerà
    🔊
    noi entreremo
    🔊
    voi entrerete
    🔊
    loro entreranno
    🔊
    Tempo semplice

    entrare passato remoto

    io entrai
    🔊
    tu entrasti
    🔊
    lui/lei/Lei entrò
    🔊
    noi entrammo
    🔊
    voi entraste
    🔊
    loro entrarono
    🔊

    Tempo composto

    entrare futuro anteriore

    io sarò entrato(a)
    🔊
    tu sarai entrato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sarà entrato(a)
    🔊
    noi saremo entrati(e)
    🔊
    voi sarete entrati(e)
    🔊
    loro saranno entrati(e)
    🔊
    Tempo composto

    entrare passato prossimo

    io sono entrato(a)
    🔊
    tu sei entrato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei è entrato(a)
    🔊
    noi siamo entrati(e)
    🔊
    voi siete entrati(e)
    🔊
    loro sono entrati(e)
    🔊

    Tempo composto

    entrare trapassato prossimo

    io ero entrato(a)
    🔊
    tu eri entrato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei era entrato(a)
    🔊
    noi eravamo entrati(e)
    🔊
    voi eravate entrati(e)
    🔊
    loro erano entrati(e)
    🔊
    Tempo composto

    entrare trapassato remoto

    io fui entrato(a)
    🔊
    tu fosti entrato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei fu entrato(a)
    🔊
    noi fummo entrati(e)
    🔊
    voi foste entrati(e)
    🔊
    loro furono entrati(e)
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo entrare. Podmiňovací způsob slovesa entrare


    Tempo semplice

    entrare congiuntivo presente

    io entri
    🔊
    tu entri
    🔊
    lui/lei/Lei entri
    🔊
    noi entriamo
    🔊
    voi entriate
    🔊
    loro entrino
    🔊
    Tempo semplice

    entrare congiuntivo imperfetto

    io entrassi
    🔊
    tu entrassi
    🔊
    lui/lei/Lei entrasse
    🔊
    noi entrassimo
    🔊
    voi entraste
    🔊
    loro entrassero
    🔊

    Tempo composto

    entrare congiuntivo passato

    io sia entrato(a)
    🔊
    tu sia entrato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sia entrato(a)
    🔊
    noi siamo entrati(e)
    🔊
    voi siate entrati(e)
    🔊
    loro siano entrati(e)
    🔊
    Tempo composto

    entrare congiuntivo trapassato

    io fossi entrato(a)
    🔊
    tu fossi entrato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei fosse entrato(a)
    🔊
    noi fossimo entrati(e)
    🔊
    voi foste entrati(e)
    🔊
    loro fossero entrati(e)
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale entrare. Podmiňovací způsob slovesa entrare


    Tempo semplice

    entrare condizionale presente

    io entrerei
    🔊
    tu entreresti
    🔊
    lui/lei/Lei entrerebbe
    🔊
    noi entreremmo
    🔊
    voi entrereste
    🔊
    loro entrerebbero
    🔊
    Tempo composto

    entrare condizionale passato

    io sarei entrato(a)
    🔊
    tu saresti entrato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sarebbe entrato(a)
    🔊
    noi saremmo entrati(e)
    🔊
    voi sareste entrati(e)
    🔊
    loro sarebbero entrati(e)
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo entrare. Rozkazovací způsob slovesa entrare


    entrare imperativo

    tu entra
    🔊
    noi entriamo
    🔊
    voi entrate
    🔊

    entrare congiuntivo esortativo

    Lei entri
    🔊
    Che lui/lei entri
    🔊
    Che loro entrino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!