🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha emendato il testo. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    emendare :
    e|men||re : (accento grave)

    indicativo emendare. Oznamovací způsob slovesa emendare


    Tempo semplice

    emendare presente

    io emendo
    🔊
    tu emendi
    🔊
    lui/lei/Lei emenda
    🔊
    noi emendiamo
    🔊
    voi emendate
    🔊
    loro emendano
    🔊
    Tempo semplice

    emendare imperfetto

    io emendavo
    🔊
    tu emendavi
    🔊
    lui/lei/Lei emendava
    🔊
    noi emendavamo
    🔊
    voi emendavate
    🔊
    loro emendavano
    🔊

    Tempo semplice

    emendare futuro semplice

    io emenderò
    🔊
    tu emenderai
    🔊
    lui/lei/Lei emenderà
    🔊
    noi emenderemo
    🔊
    voi emenderete
    🔊
    loro emenderanno
    🔊
    Tempo semplice

    emendare passato remoto

    io emendai
    🔊
    tu emendasti
    🔊
    lui/lei/Lei emendò
    🔊
    noi emendammo
    🔊
    voi emendaste
    🔊
    loro emendarono
    🔊

    Tempo composto

    emendare futuro anteriore

    io avrò emendato
    🔊
    tu avrai emendato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà emendato
    🔊
    noi avremo emendato
    🔊
    voi avrete emendato
    🔊
    loro avranno emendato
    🔊
    Tempo composto

    emendare passato prossimo

    io ho emendato
    🔊
    tu hai emendato
    🔊
    lui/lei/Lei ha emendato
    🔊
    noi abbiamo emendato
    🔊
    voi avete emendato
    🔊
    loro hanno emendato
    🔊

    Tempo composto

    emendare trapassato prossimo

    io avevo emendato
    🔊
    tu avevi emendato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva emendato
    🔊
    noi avevamo emendato
    🔊
    voi avevate emendato
    🔊
    loro avevano emendato
    🔊
    Tempo composto

    emendare trapassato remoto

    io ebbi emendato
    🔊
    tu avesti emendato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe emendato
    🔊
    noi avemmo emendato
    🔊
    voi aveste emendato
    🔊
    loro ebbero emendato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo emendare. Podmiňovací způsob slovesa emendare


    Tempo semplice

    emendare congiuntivo presente

    io emendi
    🔊
    tu emendi
    🔊
    lui/lei/Lei emendi
    🔊
    noi emendiamo
    🔊
    voi emendiate
    🔊
    loro emendino
    🔊
    Tempo semplice

    emendare congiuntivo imperfetto

    io emendassi
    🔊
    tu emendassi
    🔊
    lui/lei/Lei emendasse
    🔊
    noi emendassimo
    🔊
    voi emendaste
    🔊
    loro emendassero
    🔊

    Tempo composto

    emendare congiuntivo passato

    io abbia emendato
    🔊
    tu abbia emendato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia emendato
    🔊
    noi abbiamo emendato
    🔊
    voi abbiate emendato
    🔊
    loro abbiano emendato
    🔊
    Tempo composto

    emendare congiuntivo trapassato

    io avessi emendato
    🔊
    tu avessi emendato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse emendato
    🔊
    noi avessimo emendato
    🔊
    voi aveste emendato
    🔊
    loro avessero emendato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale emendare. Podmiňovací způsob slovesa emendare


    Tempo semplice

    emendare condizionale presente

    io emenderei
    🔊
    tu emenderesti
    🔊
    lui/lei/Lei emenderebbe
    🔊
    noi emenderemmo
    🔊
    voi emendereste
    🔊
    loro emenderebbero
    🔊
    Tempo composto

    emendare condizionale passato

    io avrei emendato
    🔊
    tu avresti emendato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe emendato
    🔊
    noi avremmo emendato
    🔊
    voi avreste emendato
    🔊
    loro avrebbero emendato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo emendare. Rozkazovací způsob slovesa emendare


    emendare imperativo

    tu emenda
    🔊
    noi emendiamo
    🔊
    voi emendate
    🔊

    emendare congiuntivo esortativo

    Lei emendi
    🔊
    Che lui/lei emendi
    🔊
    Che loro emendino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!