V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Loro hanno editato il libro per la nuova edizione. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
editare :
e|di|tà|re
: (accento grave)
indicativo editare. Oznamovací způsob slovesa editare
|
Tempo semplice
editare presente |
||
| io | edito |
🔊
|
| tu | editi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | edita |
🔊
|
| noi | editiamo |
🔊
|
| voi | editate |
🔊
|
| loro | editano |
🔊
|
|
Tempo semplice
editare imperfetto |
||
| io | editavo |
🔊
|
| tu | editavi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | editava |
🔊
|
| noi | editavamo |
🔊
|
| voi | editavate |
🔊
|
| loro | editavano |
🔊
|
|
Tempo semplice
editare futuro semplice |
||
| io | editerò |
🔊
|
| tu | editerai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | editerà |
🔊
|
| noi | editeremo |
🔊
|
| voi | editerete |
🔊
|
| loro | editeranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
editare passato remoto |
||
| io | editai |
🔊
|
| tu | editasti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | editò |
🔊
|
| noi | editammo |
🔊
|
| voi | editaste |
🔊
|
| loro | editarono |
🔊
|
|
Tempo composto
editare futuro anteriore |
||
| io | avrò editato |
🔊
|
| tu | avrai editato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà editato |
🔊
|
| noi | avremo editato |
🔊
|
| voi | avrete editato |
🔊
|
| loro | avranno editato |
🔊
|
|
Tempo composto
editare passato prossimo |
||
| io | ho editato |
🔊
|
| tu | hai editato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha editato |
🔊
|
| noi | abbiamo editato |
🔊
|
| voi | avete editato |
🔊
|
| loro | hanno editato |
🔊
|
|
Tempo composto
editare trapassato prossimo |
||
| io | avevo editato |
🔊
|
| tu | avevi editato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva editato |
🔊
|
| noi | avevamo editato |
🔊
|
| voi | avevate editato |
🔊
|
| loro | avevano editato |
🔊
|
|
Tempo composto
editare trapassato remoto |
||
| io | ebbi editato |
🔊
|
| tu | avesti editato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe editato |
🔊
|
| noi | avemmo editato |
🔊
|
| voi | aveste editato |
🔊
|
| loro | ebbero editato |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo editare. Podmiňovací způsob slovesa editare
|
Tempo semplice
editare congiuntivo presente |
||
| io | editi |
🔊
|
| tu | editi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | editi |
🔊
|
| noi | editiamo |
🔊
|
| voi | editiate |
🔊
|
| loro | editino |
🔊
|
|
Tempo semplice
editare congiuntivo imperfetto |
||
| io | editassi |
🔊
|
| tu | editassi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | editasse |
🔊
|
| noi | editassimo |
🔊
|
| voi | editaste |
🔊
|
| loro | editassero |
🔊
|
|
Tempo composto
editare congiuntivo passato |
||
| io | abbia editato |
🔊
|
| tu | abbia editato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia editato |
🔊
|
| noi | abbiamo editato |
🔊
|
| voi | abbiate editato |
🔊
|
| loro | abbiano editato |
🔊
|
|
Tempo composto
editare congiuntivo trapassato |
||
| io | avessi editato |
🔊
|
| tu | avessi editato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse editato |
🔊
|
| noi | avessimo editato |
🔊
|
| voi | aveste editato |
🔊
|
| loro | avessero editato |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale editare. Podmiňovací způsob slovesa editare
|
Tempo semplice
editare condizionale presente |
||
| io | editerei |
🔊
|
| tu | editeresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | editerebbe |
🔊
|
| noi | editeremmo |
🔊
|
| voi | editereste |
🔊
|
| loro | editerebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
editare condizionale passato |
||
| io | avrei editato |
🔊
|
| tu | avresti editato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe editato |
🔊
|
| noi | avremmo editato |
🔊
|
| voi | avreste editato |
🔊
|
| loro | avrebbero editato |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo editare. Rozkazovací způsob slovesa editare
editare imperativo |
||
| tu | edita |
🔊
|
| noi | editiamo |
🔊
|
| voi | editate |
🔊
|
editare congiuntivo esortativo |
||
| Lei | editi |
🔊
|
| Che lui/lei | editi |
🔊
|
| Che loro | editino |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!