🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Mi è doluto molto quando l’ho saputo. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    verbo irregolare
    dolere :
    do||re : (accento acuto)

    indicativo dolere. Oznamovací způsob slovesa dolere


    Tempo semplice

    dolere presente

    io dolgo
    🔊
    tu duoli
    🔊
    lui/lei/Lei duole
    🔊
    noi doliamo
    🔊
    voi dolete
    🔊
    loro dolgono
    🔊
    Tempo semplice

    dolere imperfetto

    io dolevo
    🔊
    tu dolevi
    🔊
    lui/lei/Lei doleva
    🔊
    noi dolevamo
    🔊
    voi dolevate
    🔊
    loro dolevano
    🔊

    Tempo semplice

    dolere futuro semplice

    io dorrò
    🔊
    tu dorrai
    🔊
    lui/lei/Lei dorrà
    🔊
    noi dorremo
    🔊
    voi dorrete
    🔊
    loro dorranno
    🔊
    Tempo semplice

    dolere passato remoto

    io dolsi
    🔊
    tu dolesti
    🔊
    lui/lei/Lei dolse
    🔊
    noi dolemmo
    🔊
    voi doleste
    🔊
    loro dolsero
    🔊

    Tempo composto

    dolere futuro anteriore

    io sarò doluto(a)
    🔊
    tu sarai doluto(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sarà doluto(a)
    🔊
    noi saremo doluti(e)
    🔊
    voi sarete doluti(e)
    🔊
    loro saranno doluti(e)
    🔊
    Tempo composto

    dolere passato prossimo

    io sono doluto(a)
    🔊
    tu sei doluto(a)
    🔊
    lui/lei/Lei è doluto(a)
    🔊
    noi siamo doluti(e)
    🔊
    voi siete doluti(e)
    🔊
    loro sono doluti(e)
    🔊

    Tempo composto

    dolere trapassato prossimo

    io ero doluto(a)
    🔊
    tu eri doluto(a)
    🔊
    lui/lei/Lei era doluto(a)
    🔊
    noi eravamo doluti(e)
    🔊
    voi eravate doluti(e)
    🔊
    loro erano doluti(e)
    🔊
    Tempo composto

    dolere trapassato remoto

    io fui doluto(a)
    🔊
    tu fosti doluto(a)
    🔊
    lui/lei/Lei fu doluto(a)
    🔊
    noi fummo doluti(e)
    🔊
    voi foste doluti(e)
    🔊
    loro furono doluti(e)
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo dolere. Podmiňovací způsob slovesa dolere


    Tempo semplice

    dolere congiuntivo presente

    io dolga
    🔊
    tu dolga
    🔊
    lui/lei/Lei dolga
    🔊
    noi doliamo
    🔊
    voi doliate
    🔊
    loro dolgano
    🔊
    Tempo semplice

    dolere congiuntivo imperfetto

    io dolessi
    🔊
    tu dolessi
    🔊
    lui/lei/Lei dolesse
    🔊
    noi dolessimo
    🔊
    voi doleste
    🔊
    loro dolessero
    🔊

    Tempo composto

    dolere congiuntivo passato

    io sia doluto(a)
    🔊
    tu sia doluto(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sia doluto(a)
    🔊
    noi siamo doluti(e)
    🔊
    voi siate doluti(e)
    🔊
    loro siano doluti(e)
    🔊
    Tempo composto

    dolere congiuntivo trapassato

    io fossi doluto(a)
    🔊
    tu fossi doluto(a)
    🔊
    lui/lei/Lei fosse doluto(a)
    🔊
    noi fossimo doluti(e)
    🔊
    voi foste doluti(e)
    🔊
    loro fossero doluti(e)
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale dolere. Podmiňovací způsob slovesa dolere


    Tempo semplice

    dolere condizionale presente

    io dorrei
    🔊
    tu dorresti
    🔊
    lui/lei/Lei dorrebbe
    🔊
    noi dorremmo
    🔊
    voi dorreste
    🔊
    loro dorrebbero
    🔊
    Tempo composto

    dolere condizionale passato

    io sarei doluto(a)
    🔊
    tu saresti doluto(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sarebbe doluto(a)
    🔊
    noi saremmo doluti(e)
    🔊
    voi sareste doluti(e)
    🔊
    loro sarebbero doluti(e)
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo dolere. Rozkazovací způsob slovesa dolere


    dolere imperativo

    tu duoli
    🔊
    noi doliamo
    🔊
    voi dolete
    🔊

    dolere congiuntivo esortativo

    Lei dolga
    🔊
    Che lui/lei dolga
    🔊
    Che loro dolgano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!