🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha disunto il dolore. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    verbo irregolare
    disungere :
    di|sùn|ge|re : (accento grave)

    indicativo disungere. Oznamovací způsob slovesa disungere


    Tempo semplice

    disungere presente

    io disungo
    🔊
    tu disungi
    🔊
    lui/lei/Lei disunge
    🔊
    noi disungiamo
    🔊
    voi disungete
    🔊
    loro disungono
    🔊
    Tempo semplice

    disungere imperfetto

    io disungevo
    🔊
    tu disungevi
    🔊
    lui/lei/Lei disungeva
    🔊
    noi disungevamo
    🔊
    voi disungevate
    🔊
    loro disungevano
    🔊

    Tempo semplice

    disungere futuro semplice

    io disungerò
    🔊
    tu disungerai
    🔊
    lui/lei/Lei disungerà
    🔊
    noi disungeremo
    🔊
    voi disungerete
    🔊
    loro disungeranno
    🔊
    Tempo semplice

    disungere passato remoto

    io disunsi
    🔊
    tu disungesti
    🔊
    lui/lei/Lei disunse
    🔊
    noi disungemmo
    🔊
    voi disungeste
    🔊
    loro disunsero
    🔊

    Tempo composto

    disungere futuro anteriore

    io avrò disunto
    🔊
    tu avrai disunto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà disunto
    🔊
    noi avremo disunto
    🔊
    voi avrete disunto
    🔊
    loro avranno disunto
    🔊
    Tempo composto

    disungere passato prossimo

    io ho disunto
    🔊
    tu hai disunto
    🔊
    lui/lei/Lei ha disunto
    🔊
    noi abbiamo disunto
    🔊
    voi avete disunto
    🔊
    loro hanno disunto
    🔊

    Tempo composto

    disungere trapassato prossimo

    io avevo disunto
    🔊
    tu avevi disunto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva disunto
    🔊
    noi avevamo disunto
    🔊
    voi avevate disunto
    🔊
    loro avevano disunto
    🔊
    Tempo composto

    disungere trapassato remoto

    io ebbi disunto
    🔊
    tu avesti disunto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe disunto
    🔊
    noi avemmo disunto
    🔊
    voi aveste disunto
    🔊
    loro ebbero disunto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo disungere. Podmiňovací způsob slovesa disungere


    Tempo semplice

    disungere congiuntivo presente

    io disunga
    🔊
    tu disunga
    🔊
    lui/lei/Lei disunga
    🔊
    noi disungiamo
    🔊
    voi disungiate
    🔊
    loro disungano
    🔊
    Tempo semplice

    disungere congiuntivo imperfetto

    io disungessi
    🔊
    tu disungessi
    🔊
    lui/lei/Lei disungesse
    🔊
    noi disungessimo
    🔊
    voi disungeste
    🔊
    loro disungessero
    🔊

    Tempo composto

    disungere congiuntivo passato

    io abbia disunto
    🔊
    tu abbia disunto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia disunto
    🔊
    noi abbiamo disunto
    🔊
    voi abbiate disunto
    🔊
    loro abbiano disunto
    🔊
    Tempo composto

    disungere congiuntivo trapassato

    io avessi disunto
    🔊
    tu avessi disunto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse disunto
    🔊
    noi avessimo disunto
    🔊
    voi aveste disunto
    🔊
    loro avessero disunto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale disungere. Podmiňovací způsob slovesa disungere


    Tempo semplice

    disungere condizionale presente

    io disungerei
    🔊
    tu disungeresti
    🔊
    lui/lei/Lei disungerebbe
    🔊
    noi disungeremmo
    🔊
    voi disungereste
    🔊
    loro disungerebbero
    🔊
    Tempo composto

    disungere condizionale passato

    io avrei disunto
    🔊
    tu avresti disunto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe disunto
    🔊
    noi avremmo disunto
    🔊
    voi avreste disunto
    🔊
    loro avrebbero disunto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo disungere. Rozkazovací způsob slovesa disungere


    disungere imperativo

    tu disungi
    🔊
    noi disungiamo
    🔊
    voi disungete
    🔊

    disungere congiuntivo esortativo

    Lei disunga
    🔊
    Che lui/lei disunga
    🔊
    Che loro disungano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!