V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Non bisogna disperare, anche nei momenti più difficili.
disperare : zoufat
di|spe|rà|re : (accento acuto)
indicativo disperare. Oznamovací způsob slovesa disperare
|
Tempo semplice
Presente disperare |
||
| io | dispero |
🔊
|
| tu | disperi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | dispera |
🔊
|
| noi | disperiamo |
🔊
|
| voi | disperate |
🔊
|
| loro | disperano |
🔊
|
|
Tempo semplice
Imperfetto disperare |
||
| io | disperavo |
🔊
|
| tu | disperavi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | disperava |
🔊
|
| noi | disperavamo |
🔊
|
| voi | disperavate |
🔊
|
| loro | disperavano |
🔊
|
|
Tempo semplice
Futuro semplice disperare |
||
| io | dispererò |
🔊
|
| tu | dispererai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | dispererà |
🔊
|
| noi | dispereremo |
🔊
|
| voi | dispererete |
🔊
|
| loro | dispereranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
Passato remoto disperare |
||
| io | disperai |
🔊
|
| tu | disperasti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | disperò |
🔊
|
| noi | disperammo |
🔊
|
| voi | disperaste |
🔊
|
| loro | disperarono |
🔊
|
|
Tempo composto
Futuro anteriore disperare |
||
| io | avrò disperato |
🔊
|
| tu | avrai disperato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà disperato |
🔊
|
| noi | avremo disperato |
🔊
|
| voi | avrete disperato |
🔊
|
| loro | avranno disperato |
🔊
|
|
Tempo composto
Passato prossimo disperare |
||
| io | ho disperato |
🔊
|
| tu | hai disperato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha disperato |
🔊
|
| noi | abbiamo disperato |
🔊
|
| voi | avete disperato |
🔊
|
| loro | hanno disperato |
🔊
|
|
Tempo composto
Trapassato prossimo disperare |
||
| io | avevo disperato |
🔊
|
| tu | avevi disperato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva disperato |
🔊
|
| noi | avevamo disperato |
🔊
|
| voi | avevate disperato |
🔊
|
| loro | avevano disperato |
🔊
|
|
Tempo composto
Trapassato remoto disperare |
||
| io | ebbi disperato |
🔊
|
| tu | avesti disperato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe disperato |
🔊
|
| noi | avemmo disperato |
🔊
|
| voi | aveste disperato |
🔊
|
| loro | ebbero disperato |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo disperare. Podmiňovací způsob slovesa disperare
|
Tempo semplice
Congiuntivo presente disperare |
||
| io | disperi |
🔊
|
| tu | disperi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | disperi |
🔊
|
| noi | disperiamo |
🔊
|
| voi | disperiate |
🔊
|
| loro | disperino |
🔊
|
|
Tempo semplice
Congiuntivo imperfetto disperare |
||
| io | disperassi |
🔊
|
| tu | disperassi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | disperasse |
🔊
|
| noi | disperassimo |
🔊
|
| voi | disperaste |
🔊
|
| loro | disperassero |
🔊
|
|
Tempo composto
Congiuntivo passato disperare |
||
| io | abbia disperato |
🔊
|
| tu | abbia disperato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia disperato |
🔊
|
| noi | abbiamo disperato |
🔊
|
| voi | abbiate disperato |
🔊
|
| loro | abbiano disperato |
🔊
|
|
Tempo composto
Congiuntivo trapassato disperare |
||
| io | avessi disperato |
🔊
|
| tu | avessi disperato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse disperato |
🔊
|
| noi | avessimo disperato |
🔊
|
| voi | aveste disperato |
🔊
|
| loro | avessero disperato |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale disperare. Podmiňovací způsob slovesa disperare
|
Tempo semplice
Condizionale presente disperare |
||
| io | dispererei |
🔊
|
| tu | dispereresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | dispererebbe |
🔊
|
| noi | dispereremmo |
🔊
|
| voi | disperereste |
🔊
|
| loro | dispererebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
Condizionale passato disperare |
||
| io | avrei disperato |
🔊
|
| tu | avresti disperato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe disperato |
🔊
|
| noi | avremmo disperato |
🔊
|
| voi | avreste disperato |
🔊
|
| loro | avrebbero disperato |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo disperare. Rozkazovací způsob slovesa disperare
Imperativo disperare |
||
| tu | dispera |
🔊
|
| noi | disperiamo |
🔊
|
| voi | disperate |
🔊
|
Congiuntivo disperare |
||
| Lei | disperi |
🔊
|
| Che lui/lei | disperi |
🔊
|
| Che loro | disperino |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!