🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha dislocato la spalla. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    dislocare :
    di|slo||re : (accento grave)

    indicativo dislocare. Oznamovací způsob slovesa dislocare


    Tempo semplice

    dislocare presente

    io disloco
    🔊
    tu dislochi
    🔊
    lui/lei/Lei disloca
    🔊
    noi dislochiamo
    🔊
    voi dislocate
    🔊
    loro dislocano
    🔊
    Tempo semplice

    dislocare imperfetto

    io dislocavo
    🔊
    tu dislocavi
    🔊
    lui/lei/Lei dislocava
    🔊
    noi dislocavamo
    🔊
    voi dislocavate
    🔊
    loro dislocavano
    🔊

    Tempo semplice

    dislocare futuro semplice

    io dislocherò
    🔊
    tu dislocherai
    🔊
    lui/lei/Lei dislocherà
    🔊
    noi dislocheremo
    🔊
    voi dislocherete
    🔊
    loro dislocheranno
    🔊
    Tempo semplice

    dislocare passato remoto

    io dislocai
    🔊
    tu dislocasti
    🔊
    lui/lei/Lei dislocò
    🔊
    noi dislocammo
    🔊
    voi dislocaste
    🔊
    loro dislocarono
    🔊

    Tempo composto

    dislocare futuro anteriore

    io avrò dislocato
    🔊
    tu avrai dislocato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà dislocato
    🔊
    noi avremo dislocato
    🔊
    voi avrete dislocato
    🔊
    loro avranno dislocato
    🔊
    Tempo composto

    dislocare passato prossimo

    io ho dislocato
    🔊
    tu hai dislocato
    🔊
    lui/lei/Lei ha dislocato
    🔊
    noi abbiamo dislocato
    🔊
    voi avete dislocato
    🔊
    loro hanno dislocato
    🔊

    Tempo composto

    dislocare trapassato prossimo

    io avevo dislocato
    🔊
    tu avevi dislocato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva dislocato
    🔊
    noi avevamo dislocato
    🔊
    voi avevate dislocato
    🔊
    loro avevano dislocato
    🔊
    Tempo composto

    dislocare trapassato remoto

    io ebbi dislocato
    🔊
    tu avesti dislocato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe dislocato
    🔊
    noi avemmo dislocato
    🔊
    voi aveste dislocato
    🔊
    loro ebbero dislocato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo dislocare. Podmiňovací způsob slovesa dislocare


    Tempo semplice

    dislocare congiuntivo presente

    io dislochi
    🔊
    tu dislochi
    🔊
    lui/lei/Lei dislochi
    🔊
    noi dislochiamo
    🔊
    voi dislochiate
    🔊
    loro dislochino
    🔊
    Tempo semplice

    dislocare congiuntivo imperfetto

    io dislocassi
    🔊
    tu dislocassi
    🔊
    lui/lei/Lei dislocasse
    🔊
    noi dislocassimo
    🔊
    voi dislocaste
    🔊
    loro dislocassero
    🔊

    Tempo composto

    dislocare congiuntivo passato

    io abbia dislocato
    🔊
    tu abbia dislocato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia dislocato
    🔊
    noi abbiamo dislocato
    🔊
    voi abbiate dislocato
    🔊
    loro abbiano dislocato
    🔊
    Tempo composto

    dislocare congiuntivo trapassato

    io avessi dislocato
    🔊
    tu avessi dislocato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse dislocato
    🔊
    noi avessimo dislocato
    🔊
    voi aveste dislocato
    🔊
    loro avessero dislocato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale dislocare. Podmiňovací způsob slovesa dislocare


    Tempo semplice

    dislocare condizionale presente

    io dislocherei
    🔊
    tu dislocheresti
    🔊
    lui/lei/Lei dislocherebbe
    🔊
    noi dislocheremmo
    🔊
    voi dislochereste
    🔊
    loro dislocherebbero
    🔊
    Tempo composto

    dislocare condizionale passato

    io avrei dislocato
    🔊
    tu avresti dislocato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe dislocato
    🔊
    noi avremmo dislocato
    🔊
    voi avreste dislocato
    🔊
    loro avrebbero dislocato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo dislocare. Rozkazovací způsob slovesa dislocare


    dislocare imperativo

    tu disloca
    🔊
    noi dislochiamo
    🔊
    voi dislocate
    🔊

    dislocare congiuntivo esortativo

    Lei dislochi
    🔊
    Che lui/lei dislochi
    🔊
    Che loro dislochino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!