V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Si è curato delle sue ferite. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
curarsi :
cu|ràr|si
: (accento grave)
indicativo curarsi. Oznamovací způsob slovesa curarsi
|
Tempo semplice
curarsi presente |
||
| io | mi curo |
🔊
|
| tu | ti curi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si cura |
🔊
|
| noi | ci curiamo |
🔊
|
| voi | vi curate |
🔊
|
| loro | si curano |
🔊
|
|
Tempo semplice
curarsi imperfetto |
||
| io | mi curavo |
🔊
|
| tu | ti curavi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si curava |
🔊
|
| noi | ci curavamo |
🔊
|
| voi | vi curavate |
🔊
|
| loro | si curavano |
🔊
|
|
Tempo semplice
curarsi futuro semplice |
||
| io | mi curerò |
🔊
|
| tu | ti curerai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si curerà |
🔊
|
| noi | ci cureremo |
🔊
|
| voi | vi curerete |
🔊
|
| loro | si cureranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
curarsi passato remoto |
||
| io | mi curai |
🔊
|
| tu | ti curasti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si curò |
🔊
|
| noi | ci curammo |
🔊
|
| voi | vi curaste |
🔊
|
| loro | si curarono |
🔊
|
|
Tempo composto
curarsi futuro anteriore |
||
| io | mi sarò curato(a) |
🔊
|
| tu | ti sarai curato(a) |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si sarà curato(a) |
🔊
|
| noi | ci saremo curati(e) |
🔊
|
| voi | vi sarete curati(e) |
🔊
|
| loro | si saranno curati(e) |
🔊
|
|
Tempo composto
curarsi passato prossimo |
||
| io | mi sono curato(a) |
🔊
|
| tu | ti sei curato(a) |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si è curato(a) |
🔊
|
| noi | ci siamo curati(e) |
🔊
|
| voi | vi siete curati(e) |
🔊
|
| loro | si sono curati(e) |
🔊
|
|
Tempo composto
curarsi trapassato prossimo |
||
| io | mi ero curato(a) |
🔊
|
| tu | ti eri curato(a) |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si era curato(a) |
🔊
|
| noi | ci eravamo curati(e) |
🔊
|
| voi | vi eravate curati(e) |
🔊
|
| loro | si erano curati(e) |
🔊
|
|
Tempo composto
curarsi trapassato remoto |
||
| io | mi fui curato(a) |
🔊
|
| tu | ti fosti curato(a) |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si fu curato(a) |
🔊
|
| noi | ci fummo curati(e) |
🔊
|
| voi | vi foste curati(e) |
🔊
|
| loro | si furono curati(e) |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo curarsi. Podmiňovací způsob slovesa curarsi
|
Tempo semplice
curarsi congiuntivo presente |
||
| io | mi curi |
🔊
|
| tu | ti curi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si curi |
🔊
|
| noi | ci curiamo |
🔊
|
| voi | vi curiate |
🔊
|
| loro | si curino |
🔊
|
|
Tempo semplice
curarsi congiuntivo imperfetto |
||
| io | mi curassi |
🔊
|
| tu | ti curassi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si curasse |
🔊
|
| noi | ci curassimo |
🔊
|
| voi | vi curaste |
🔊
|
| loro | si curassero |
🔊
|
|
Tempo composto
curarsi congiuntivo passato |
||
| io | mi sia curato(a) |
🔊
|
| tu | ti sia curato(a) |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si sia curato(a) |
🔊
|
| noi | ci siamo curati(e) |
🔊
|
| voi | vi siate curati(e) |
🔊
|
| loro | si siano curati(e) |
🔊
|
|
Tempo composto
curarsi congiuntivo trapassato |
||
| io | mi fossi curato(a) |
🔊
|
| tu | ti fossi curato(a) |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si fosse curato(a) |
🔊
|
| noi | ci fossimo curati(e) |
🔊
|
| voi | vi foste curati(e) |
🔊
|
| loro | si fossero curati(e) |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale curarsi. Podmiňovací způsob slovesa curarsi
|
Tempo semplice
curarsi condizionale presente |
||
| io | mi curerei |
🔊
|
| tu | ti cureresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si curerebbe |
🔊
|
| noi | ci cureremmo |
🔊
|
| voi | vi curereste |
🔊
|
| loro | si curerebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
curarsi condizionale passato |
||
| io | mi sarei curato(a) |
🔊
|
| tu | ti saresti curato(a) |
🔊
|
| lui/lei/Lei | si sarebbe curato(a) |
🔊
|
| noi | ci saremmo curati(e) |
🔊
|
| voi | vi sareste curati(e) |
🔊
|
| loro | si sarebbero curati(e) |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo curarsi. Rozkazovací způsob slovesa curarsi
curarsi imperativo |
||
| tu | curati |
🔊
|
| noi | curiamoci |
🔊
|
| voi | curatevi |
🔊
|
curarsi congiuntivo esortativo |
||
| Lei | si curi |
🔊
|
| Che lui/lei | si curi |
🔊
|
| Che loro | si curino |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!