🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno curato il giardino con grande attenzione. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    curare :
    cu||re : (accento grave)

    indicativo curare. Oznamovací způsob slovesa curare


    Tempo semplice

    curare presente

    io curo
    🔊
    tu curi
    🔊
    lui/lei/Lei cura
    🔊
    noi curiamo
    🔊
    voi curate
    🔊
    loro curano
    🔊
    Tempo semplice

    curare imperfetto

    io curavo
    🔊
    tu curavi
    🔊
    lui/lei/Lei curava
    🔊
    noi curavamo
    🔊
    voi curavate
    🔊
    loro curavano
    🔊

    Tempo semplice

    curare futuro semplice

    io curerò
    🔊
    tu curerai
    🔊
    lui/lei/Lei curerà
    🔊
    noi cureremo
    🔊
    voi curerete
    🔊
    loro cureranno
    🔊
    Tempo semplice

    curare passato remoto

    io curai
    🔊
    tu curasti
    🔊
    lui/lei/Lei curò
    🔊
    noi curammo
    🔊
    voi curaste
    🔊
    loro curarono
    🔊

    Tempo composto

    curare futuro anteriore

    io avrò curato
    🔊
    tu avrai curato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà curato
    🔊
    noi avremo curato
    🔊
    voi avrete curato
    🔊
    loro avranno curato
    🔊
    Tempo composto

    curare passato prossimo

    io ho curato
    🔊
    tu hai curato
    🔊
    lui/lei/Lei ha curato
    🔊
    noi abbiamo curato
    🔊
    voi avete curato
    🔊
    loro hanno curato
    🔊

    Tempo composto

    curare trapassato prossimo

    io avevo curato
    🔊
    tu avevi curato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva curato
    🔊
    noi avevamo curato
    🔊
    voi avevate curato
    🔊
    loro avevano curato
    🔊
    Tempo composto

    curare trapassato remoto

    io ebbi curato
    🔊
    tu avesti curato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe curato
    🔊
    noi avemmo curato
    🔊
    voi aveste curato
    🔊
    loro ebbero curato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo curare. Podmiňovací způsob slovesa curare


    Tempo semplice

    curare congiuntivo presente

    io curi
    🔊
    tu curi
    🔊
    lui/lei/Lei curi
    🔊
    noi curiamo
    🔊
    voi curiate
    🔊
    loro curino
    🔊
    Tempo semplice

    curare congiuntivo imperfetto

    io curassi
    🔊
    tu curassi
    🔊
    lui/lei/Lei curasse
    🔊
    noi curassimo
    🔊
    voi curaste
    🔊
    loro curassero
    🔊

    Tempo composto

    curare congiuntivo passato

    io abbia curato
    🔊
    tu abbia curato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia curato
    🔊
    noi abbiamo curato
    🔊
    voi abbiate curato
    🔊
    loro abbiano curato
    🔊
    Tempo composto

    curare congiuntivo trapassato

    io avessi curato
    🔊
    tu avessi curato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse curato
    🔊
    noi avessimo curato
    🔊
    voi aveste curato
    🔊
    loro avessero curato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale curare. Podmiňovací způsob slovesa curare


    Tempo semplice

    curare condizionale presente

    io curerei
    🔊
    tu cureresti
    🔊
    lui/lei/Lei curerebbe
    🔊
    noi cureremmo
    🔊
    voi curereste
    🔊
    loro curerebbero
    🔊
    Tempo composto

    curare condizionale passato

    io avrei curato
    🔊
    tu avresti curato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe curato
    🔊
    noi avremmo curato
    🔊
    voi avreste curato
    🔊
    loro avrebbero curato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo curare. Rozkazovací způsob slovesa curare


    curare imperativo

    tu cura
    🔊
    noi curiamo
    🔊
    voi curate
    🔊

    curare congiuntivo esortativo

    Lei curi
    🔊
    Che lui/lei curi
    🔊
    Che loro curino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!