Zvolte jazyk

🔍
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha cotto la pasta al dente. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    verbo irregolare
    cuocere : vařit, péct
    cuò|ce|re : (accento grave)

    indicativo cuocere. Oznamovací způsob slovesa cuocere


    Tempo semplice

    Presente cuocere

    io cuocio
    🔊
    tu cuoci
    🔊
    lui/lei/Lei cuoce
    🔊
    noi cuociamo
    🔊
    voi cuocete
    🔊
    loro cuociono
    🔊
    Tempo semplice

    Imperfetto cuocere

    io cuocevo
    🔊
    tu cuocevi
    🔊
    lui/lei/Lei cuoceva
    🔊
    noi cuocevamo
    🔊
    voi cuocevate
    🔊
    loro cuocevano
    🔊

    Tempo semplice

    Futuro semplice cuocere

    io cuocerò
    🔊
    tu cuocerai
    🔊
    lui/lei/Lei cuocerà
    🔊
    noi cuoceremo
    🔊
    voi cuocerete
    🔊
    loro cuoceranno
    🔊
    Tempo semplice

    Passato remoto cuocere

    io cossi
    🔊
    tu cuocesti
    🔊
    lui/lei/Lei cosse
    🔊
    noi cuocemmo
    🔊
    voi cuoceste
    🔊
    loro cossero
    🔊

    Tempo composto

    Futuro anteriore cuocere

    io avrò cotto
    🔊
    tu avrai cotto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà cotto
    🔊
    noi avremo cotto
    🔊
    voi avrete cotto
    🔊
    loro avranno cotto
    🔊
    Tempo composto

    Passato prossimo cuocere

    io ho cotto
    🔊
    tu hai cotto
    🔊
    lui/lei/Lei ha cotto
    🔊
    noi abbiamo cotto
    🔊
    voi avete cotto
    🔊
    loro hanno cotto
    🔊

    Tempo composto

    Trapassato prossimo cuocere

    io avevo cotto
    🔊
    tu avevi cotto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva cotto
    🔊
    noi avevamo cotto
    🔊
    voi avevate cotto
    🔊
    loro avevano cotto
    🔊
    Tempo composto

    Trapassato remoto cuocere

    io ebbi cotto
    🔊
    tu avesti cotto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe cotto
    🔊
    noi avemmo cotto
    🔊
    voi aveste cotto
    🔊
    loro ebbero cotto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo cuocere. Podmiňovací způsob slovesa cuocere


    Tempo semplice

    Congiuntivo presente cuocere

    io cuocia
    🔊
    tu cuocia
    🔊
    lui/lei/Lei cuocia
    🔊
    noi cuociamo
    🔊
    voi cuociate
    🔊
    loro cuociano
    🔊
    Tempo semplice

    Congiuntivo imperfetto cuocere

    io cuocessi
    🔊
    tu cuocessi
    🔊
    lui/lei/Lei cuocesse
    🔊
    noi cuocessimo
    🔊
    voi cuoceste
    🔊
    loro cuocessero
    🔊

    Tempo composto

    Congiuntivo passato cuocere

    io abbia cotto
    🔊
    tu abbia cotto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia cotto
    🔊
    noi abbiamo cotto
    🔊
    voi abbiate cotto
    🔊
    loro abbiano cotto
    🔊
    Tempo composto

    Congiuntivo trapassato cuocere

    io avessi cotto
    🔊
    tu avessi cotto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse cotto
    🔊
    noi avessimo cotto
    🔊
    voi aveste cotto
    🔊
    loro avessero cotto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale cuocere. Podmiňovací způsob slovesa cuocere


    Tempo semplice

    Condizionale presente cuocere

    io cuocerei
    🔊
    tu cuoceresti
    🔊
    lui/lei/Lei cuocerebbe
    🔊
    noi cuoceremmo
    🔊
    voi cuocereste
    🔊
    loro cuocerebbero
    🔊
    Tempo composto

    Condizionale passato cuocere

    io avrei cotto
    🔊
    tu avresti cotto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe cotto
    🔊
    noi avremmo cotto
    🔊
    voi avreste cotto
    🔊
    loro avrebbero cotto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo cuocere. Rozkazovací způsob slovesa cuocere


    Imperativo cuocere

    tu cuoci
    🔊
    noi cociamo
    🔊
    voi cocete
    🔊

    Congiuntivo cuocere

    Lei cuocia
    🔊
    Che lui/lei cuocia
    🔊
    Che loro cuociano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, naš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!