🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha cucito un vestito nuovo. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    verbo irregolare
    cucire :
    cu||re : (accento grave)

    indicativo cucire. Oznamovací způsob slovesa cucire


    Tempo semplice

    cucire presente

    io cucio
    🔊
    tu cuci
    🔊
    lui/lei/Lei cuce
    🔊
    noi cuciamo
    🔊
    voi cucite
    🔊
    loro cuciono
    🔊
    Tempo semplice

    cucire imperfetto

    io cucivo
    🔊
    tu cucivi
    🔊
    lui/lei/Lei cuciva
    🔊
    noi cucivamo
    🔊
    voi cucivate
    🔊
    loro cucivano
    🔊

    Tempo semplice

    cucire futuro semplice

    io cucirò
    🔊
    tu cucirai
    🔊
    lui/lei/Lei cucirà
    🔊
    noi cuciremo
    🔊
    voi cucirete
    🔊
    loro cuciranno
    🔊
    Tempo semplice

    cucire passato remoto

    io cucii
    🔊
    tu cucisti
    🔊
    lui/lei/Lei cucì
    🔊
    noi cucimmo
    🔊
    voi cuciste
    🔊
    loro cucirono
    🔊

    Tempo composto

    cucire futuro anteriore

    io avrò cucito
    🔊
    tu avrai cucito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà cucito
    🔊
    noi avremo cucito
    🔊
    voi avrete cucito
    🔊
    loro avranno cucito
    🔊
    Tempo composto

    cucire passato prossimo

    io ho cucito
    🔊
    tu hai cucito
    🔊
    lui/lei/Lei ha cucito
    🔊
    noi abbiamo cucito
    🔊
    voi avete cucito
    🔊
    loro hanno cucito
    🔊

    Tempo composto

    cucire trapassato prossimo

    io avevo cucito
    🔊
    tu avevi cucito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva cucito
    🔊
    noi avevamo cucito
    🔊
    voi avevate cucito
    🔊
    loro avevano cucito
    🔊
    Tempo composto

    cucire trapassato remoto

    io ebbi cucito
    🔊
    tu avesti cucito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe cucito
    🔊
    noi avemmo cucito
    🔊
    voi aveste cucito
    🔊
    loro ebbero cucito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo cucire. Podmiňovací způsob slovesa cucire


    Tempo semplice

    cucire congiuntivo presente

    io cucia
    🔊
    tu cucia
    🔊
    lui/lei/Lei cucia
    🔊
    noi cuciamo
    🔊
    voi cuciate
    🔊
    loro cuciano
    🔊
    Tempo semplice

    cucire congiuntivo imperfetto

    io cucissi
    🔊
    tu cucissi
    🔊
    lui/lei/Lei cucisse
    🔊
    noi cucissimo
    🔊
    voi cuciste
    🔊
    loro cucissero
    🔊

    Tempo composto

    cucire congiuntivo passato

    io abbia cucito
    🔊
    tu abbia cucito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia cucito
    🔊
    noi abbiamo cucito
    🔊
    voi abbiate cucito
    🔊
    loro abbiano cucito
    🔊
    Tempo composto

    cucire congiuntivo trapassato

    io avessi cucito
    🔊
    tu avessi cucito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse cucito
    🔊
    noi avessimo cucito
    🔊
    voi aveste cucito
    🔊
    loro avessero cucito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale cucire. Podmiňovací způsob slovesa cucire


    Tempo semplice

    cucire condizionale presente

    io cucirei
    🔊
    tu cuciresti
    🔊
    lui/lei/Lei cucirebbe
    🔊
    noi cuciremmo
    🔊
    voi cucireste
    🔊
    loro cucirebbero
    🔊
    Tempo composto

    cucire condizionale passato

    io avrei cucito
    🔊
    tu avresti cucito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe cucito
    🔊
    noi avremmo cucito
    🔊
    voi avreste cucito
    🔊
    loro avrebbero cucito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo cucire. Rozkazovací způsob slovesa cucire


    cucire imperativo

    tu cuci
    🔊
    noi cuciamo
    🔊
    voi cucite
    🔊

    cucire congiuntivo esortativo

    Lei cucia
    🔊
    Che lui/lei cucia
    🔊
    Che loro cuciano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!