🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Questo è costato molti sforzi. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    costare : stát (o ceně)
    co|stà|re : (accento grave)

    indicativo costare. Oznamovací způsob slovesa costare


    Tempo semplice

    Presente costare

    io costo
    🔊
    tu costi
    🔊
    lui/lei/Lei costa
    🔊
    noi costiamo
    🔊
    voi costate
    🔊
    loro costano
    🔊
    Tempo semplice

    Imperfetto costare

    io costavo
    🔊
    tu costavi
    🔊
    lui/lei/Lei costava
    🔊
    noi costavamo
    🔊
    voi costavate
    🔊
    loro costavano
    🔊

    Tempo semplice

    Futuro semplice costare

    io costerò
    🔊
    tu costerai
    🔊
    lui/lei/Lei costerà
    🔊
    noi costeremo
    🔊
    voi costerete
    🔊
    loro costeranno
    🔊
    Tempo semplice

    Passato remoto costare

    io costai
    🔊
    tu costasti
    🔊
    lui/lei/Lei costò
    🔊
    noi costammo
    🔊
    voi costaste
    🔊
    loro costarono
    🔊

    Tempo composto

    Futuro anteriore costare

    io sarò costato(a)
    🔊
    tu sarai costato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sarà costato(a)
    🔊
    noi saremo costati(e)
    🔊
    voi sarete costati(e)
    🔊
    loro saranno costati(e)
    🔊
    Tempo composto

    Passato prossimo costare

    io sono costato(a)
    🔊
    tu sei costato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei è costato(a)
    🔊
    noi siamo costati(e)
    🔊
    voi siete costati(e)
    🔊
    loro sono costati(e)
    🔊

    Tempo composto

    Trapassato prossimo costare

    io ero costato(a)
    🔊
    tu eri costato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei era costato(a)
    🔊
    noi eravamo costati(e)
    🔊
    voi eravate costati(e)
    🔊
    loro erano costati(e)
    🔊
    Tempo composto

    Trapassato remoto costare

    io fui costato(a)
    🔊
    tu fosti costato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei fu costato(a)
    🔊
    noi fummo costati(e)
    🔊
    voi foste costati(e)
    🔊
    loro furono costati(e)
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo costare. Podmiňovací způsob slovesa costare


    Tempo semplice

    Congiuntivo presente costare

    io costi
    🔊
    tu costi
    🔊
    lui/lei/Lei costi
    🔊
    noi costiamo
    🔊
    voi costiate
    🔊
    loro costino
    🔊
    Tempo semplice

    Congiuntivo imperfetto costare

    io costassi
    🔊
    tu costassi
    🔊
    lui/lei/Lei costasse
    🔊
    noi costassimo
    🔊
    voi costaste
    🔊
    loro costassero
    🔊

    Tempo composto

    Congiuntivo passato costare

    io sia costato(a)
    🔊
    tu sia costato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sia costato(a)
    🔊
    noi siamo costati(e)
    🔊
    voi siate costati(e)
    🔊
    loro siano costati(e)
    🔊
    Tempo composto

    Congiuntivo trapassato costare

    io fossi costato(a)
    🔊
    tu fossi costato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei fosse costato(a)
    🔊
    noi fossimo costati(e)
    🔊
    voi foste costati(e)
    🔊
    loro fossero costati(e)
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale costare. Podmiňovací způsob slovesa costare


    Tempo semplice

    Condizionale presente costare

    io costerei
    🔊
    tu costeresti
    🔊
    lui/lei/Lei costerebbe
    🔊
    noi costeremmo
    🔊
    voi costereste
    🔊
    loro costerebbero
    🔊
    Tempo composto

    Condizionale passato costare

    io sarei costato(a)
    🔊
    tu saresti costato(a)
    🔊
    lui/lei/Lei sarebbe costato(a)
    🔊
    noi saremmo costati(e)
    🔊
    voi sareste costati(e)
    🔊
    loro sarebbero costati(e)
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo costare. Rozkazovací způsob slovesa costare


    Imperativo costare

    tu costa
    🔊
    noi costiamo
    🔊
    voi costate
    🔊

    Congiuntivo costare

    Lei costi
    🔊
    Che lui/lei costi
    🔊
    Che loro costino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!