🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno conciato la pelle con grande cura. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
    conciare :
    con|cià|re : (accento grave)

    indicativo conciare. Oznamovací způsob slovesa conciare


    Tempo semplice

    conciare presente

    io concio
    🔊
    tu conci
    🔊
    lui/lei/Lei concia
    🔊
    noi conciamo
    🔊
    voi conciate
    🔊
    loro conciano
    🔊
    Tempo semplice

    conciare imperfetto

    io conciavo
    🔊
    tu conciavi
    🔊
    lui/lei/Lei conciava
    🔊
    noi conciavamo
    🔊
    voi conciavate
    🔊
    loro conciavano
    🔊

    Tempo semplice

    conciare futuro semplice

    io concerò
    🔊
    tu concerai
    🔊
    lui/lei/Lei concerà
    🔊
    noi conceremo
    🔊
    voi concerete
    🔊
    loro conceranno
    🔊
    Tempo semplice

    conciare passato remoto

    io conciai
    🔊
    tu conciasti
    🔊
    lui/lei/Lei conciò
    🔊
    noi conciammo
    🔊
    voi conciaste
    🔊
    loro conciarono
    🔊

    Tempo composto

    conciare futuro anteriore

    io avrò conciato
    🔊
    tu avrai conciato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà conciato
    🔊
    noi avremo conciato
    🔊
    voi avrete conciato
    🔊
    loro avranno conciato
    🔊
    Tempo composto

    conciare passato prossimo

    io ho conciato
    🔊
    tu hai conciato
    🔊
    lui/lei/Lei ha conciato
    🔊
    noi abbiamo conciato
    🔊
    voi avete conciato
    🔊
    loro hanno conciato
    🔊

    Tempo composto

    conciare trapassato prossimo

    io avevo conciato
    🔊
    tu avevi conciato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva conciato
    🔊
    noi avevamo conciato
    🔊
    voi avevate conciato
    🔊
    loro avevano conciato
    🔊
    Tempo composto

    conciare trapassato remoto

    io ebbi conciato
    🔊
    tu avesti conciato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe conciato
    🔊
    noi avemmo conciato
    🔊
    voi aveste conciato
    🔊
    loro ebbero conciato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo conciare. Podmiňovací způsob slovesa conciare


    Tempo semplice

    conciare congiuntivo presente

    io conci
    🔊
    tu conci
    🔊
    lui/lei/Lei conci
    🔊
    noi conciamo
    🔊
    voi conciate
    🔊
    loro concino
    🔊
    Tempo semplice

    conciare congiuntivo imperfetto

    io conciassi
    🔊
    tu conciassi
    🔊
    lui/lei/Lei conciasse
    🔊
    noi conciassimo
    🔊
    voi conciaste
    🔊
    loro conciassero
    🔊

    Tempo composto

    conciare congiuntivo passato

    io abbia conciato
    🔊
    tu abbia conciato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia conciato
    🔊
    noi abbiamo conciato
    🔊
    voi abbiate conciato
    🔊
    loro abbiano conciato
    🔊
    Tempo composto

    conciare congiuntivo trapassato

    io avessi conciato
    🔊
    tu avessi conciato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse conciato
    🔊
    noi avessimo conciato
    🔊
    voi aveste conciato
    🔊
    loro avessero conciato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale conciare. Podmiňovací způsob slovesa conciare


    Tempo semplice

    conciare condizionale presente

    io concerei
    🔊
    tu conceresti
    🔊
    lui/lei/Lei concerebbe
    🔊
    noi conceremmo
    🔊
    voi concereste
    🔊
    loro concerebbero
    🔊
    Tempo composto

    conciare condizionale passato

    io avrei conciato
    🔊
    tu avresti conciato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe conciato
    🔊
    noi avremmo conciato
    🔊
    voi avreste conciato
    🔊
    loro avrebbero conciato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo conciare. Rozkazovací způsob slovesa conciare


    conciare imperativo

    tu concia
    🔊
    noi conciamo
    🔊
    voi conciate
    🔊

    conciare congiuntivo esortativo

    Lei conci
    🔊
    Che lui/lei conci
    🔊
    Che loro concino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!