🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha compiuto un gesto eroico. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    compire :
    com||re : (accento grave)

    indicativo compire. Oznamovací způsob slovesa compire


    Tempo semplice

    compire presente

    io compisco
    🔊
    tu compisci
    🔊
    lui/lei/Lei compisce
    🔊
    noi compiamo
    🔊
    voi compite
    🔊
    loro compiscono
    🔊
    Tempo semplice

    compire imperfetto

    io compivo
    🔊
    tu compivi
    🔊
    lui/lei/Lei compiva
    🔊
    noi compivamo
    🔊
    voi compivate
    🔊
    loro compivano
    🔊

    Tempo semplice

    compire futuro semplice

    io compirò
    🔊
    tu compirai
    🔊
    lui/lei/Lei compirà
    🔊
    noi compiremo
    🔊
    voi compirete
    🔊
    loro compiranno
    🔊
    Tempo semplice

    compire passato remoto

    io compii
    🔊
    tu compisti
    🔊
    lui/lei/Lei compì
    🔊
    noi compimmo
    🔊
    voi compiste
    🔊
    loro compirono
    🔊

    Tempo composto

    compire futuro anteriore

    io avrò compito
    🔊
    tu avrai compito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà compito
    🔊
    noi avremo compito
    🔊
    voi avrete compito
    🔊
    loro avranno compito
    🔊
    Tempo composto

    compire passato prossimo

    io ho compito
    🔊
    tu hai compito
    🔊
    lui/lei/Lei ha compito
    🔊
    noi abbiamo compito
    🔊
    voi avete compito
    🔊
    loro hanno compito
    🔊

    Tempo composto

    compire trapassato prossimo

    io avevo compito
    🔊
    tu avevi compito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva compito
    🔊
    noi avevamo compito
    🔊
    voi avevate compito
    🔊
    loro avevano compito
    🔊
    Tempo composto

    compire trapassato remoto

    io ebbi compito
    🔊
    tu avesti compito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe compito
    🔊
    noi avemmo compito
    🔊
    voi aveste compito
    🔊
    loro ebbero compito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo compire. Podmiňovací způsob slovesa compire


    Tempo semplice

    compire congiuntivo presente

    io compisca
    🔊
    tu compisca
    🔊
    lui/lei/Lei compisca
    🔊
    noi compiamo
    🔊
    voi compiate
    🔊
    loro compiscano
    🔊
    Tempo semplice

    compire congiuntivo imperfetto

    io compissi
    🔊
    tu compissi
    🔊
    lui/lei/Lei compisse
    🔊
    noi compissimo
    🔊
    voi compiste
    🔊
    loro compissero
    🔊

    Tempo composto

    compire congiuntivo passato

    io abbia compito
    🔊
    tu abbia compito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia compito
    🔊
    noi abbiamo compito
    🔊
    voi abbiate compito
    🔊
    loro abbiano compito
    🔊
    Tempo composto

    compire congiuntivo trapassato

    io avessi compito
    🔊
    tu avessi compito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse compito
    🔊
    noi avessimo compito
    🔊
    voi aveste compito
    🔊
    loro avessero compito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale compire. Podmiňovací způsob slovesa compire


    Tempo semplice

    compire condizionale presente

    io compirei
    🔊
    tu compiresti
    🔊
    lui/lei/Lei compirebbe
    🔊
    noi compiremmo
    🔊
    voi compireste
    🔊
    loro comperebbero
    🔊
    Tempo composto

    compire condizionale passato

    io avrei compito
    🔊
    tu avresti compito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe compito
    🔊
    noi avremmo compito
    🔊
    voi avreste compito
    🔊
    loro avrebbero compito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo compire. Rozkazovací způsob slovesa compire


    compire imperativo

    tu compi
    🔊
    noi compiamo
    🔊
    voi compite
    🔊

    compire congiuntivo esortativo

    Lei compisca
    🔊
    Che lui/lei compisca
    🔊
    Che loro compiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!