V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Ha collabito per la causa. (Giovanni Verga, I Malavoglia)
collabire :
col|la|bì|re
: (accento grave)
indicativo collabire. Oznamovací způsob slovesa collabire
|
Tempo semplice
collabire presente |
||
| io | collabisco |
🔊
|
| tu | collabisci |
🔊
|
| lui/lei/Lei | collabisce |
🔊
|
| noi | collabiamo |
🔊
|
| voi | collabite |
🔊
|
| loro | collabiscono |
🔊
|
|
Tempo semplice
collabire imperfetto |
||
| io | collabivo |
🔊
|
| tu | collabivi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | collabiva |
🔊
|
| noi | collabivamo |
🔊
|
| voi | collabivate |
🔊
|
| loro | collabivano |
🔊
|
|
Tempo semplice
collabire futuro semplice |
||
| io | collabirò |
🔊
|
| tu | collabirai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | collabirà |
🔊
|
| noi | collabiremo |
🔊
|
| voi | collabirete |
🔊
|
| loro | collabiranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
collabire passato remoto |
||
| io | collabii |
🔊
|
| tu | collabisti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | collabì |
🔊
|
| noi | collabimmo |
🔊
|
| voi | collabiste |
🔊
|
| loro | collabirono |
🔊
|
|
Tempo composto
collabire futuro anteriore |
||
| io | avrò collabito |
🔊
|
| tu | avrai collabito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà collabito |
🔊
|
| noi | avremo collabito |
🔊
|
| voi | avrete collabito |
🔊
|
| loro | avranno collabito |
🔊
|
|
Tempo composto
collabire passato prossimo |
||
| io | ho collabito |
🔊
|
| tu | hai collabito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha collabito |
🔊
|
| noi | abbiamo collabito |
🔊
|
| voi | avete collabito |
🔊
|
| loro | hanno collabito |
🔊
|
|
Tempo composto
collabire trapassato prossimo |
||
| io | avevo collabito |
🔊
|
| tu | avevi collabito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva collabito |
🔊
|
| noi | avevamo collabito |
🔊
|
| voi | avevate collabito |
🔊
|
| loro | avevano collabito |
🔊
|
|
Tempo composto
collabire trapassato remoto |
||
| io | ebbi collabito |
🔊
|
| tu | avesti collabito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe collabito |
🔊
|
| noi | avemmo collabito |
🔊
|
| voi | aveste collabito |
🔊
|
| loro | ebbero collabito |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo collabire. Podmiňovací způsob slovesa collabire
|
Tempo semplice
collabire congiuntivo presente |
||
| io | collabisca |
🔊
|
| tu | collabisca |
🔊
|
| lui/lei/Lei | collabisca |
🔊
|
| noi | collabiamo |
🔊
|
| voi | collabiate |
🔊
|
| loro | collabiscano |
🔊
|
|
Tempo semplice
collabire congiuntivo imperfetto |
||
| io | collabissi |
🔊
|
| tu | collabissi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | collabisse |
🔊
|
| noi | collabissimo |
🔊
|
| voi | collabiste |
🔊
|
| loro | collabissero |
🔊
|
|
Tempo composto
collabire congiuntivo passato |
||
| io | abbia collabito |
🔊
|
| tu | abbia collabito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia collabito |
🔊
|
| noi | abbiamo collabito |
🔊
|
| voi | abbiate collabito |
🔊
|
| loro | abbiano collabito |
🔊
|
|
Tempo composto
collabire congiuntivo trapassato |
||
| io | avessi collabito |
🔊
|
| tu | avessi collabito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse collabito |
🔊
|
| noi | avessimo collabito |
🔊
|
| voi | aveste collabito |
🔊
|
| loro | avessero collabito |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale collabire. Podmiňovací způsob slovesa collabire
|
Tempo semplice
collabire condizionale presente |
||
| io | collabirei |
🔊
|
| tu | collabiresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | collabirebbe |
🔊
|
| noi | collabiremmo |
🔊
|
| voi | collabireste |
🔊
|
| loro | collaberebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
collabire condizionale passato |
||
| io | avrei collabito |
🔊
|
| tu | avresti collabito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe collabito |
🔊
|
| noi | avremmo collabito |
🔊
|
| voi | avreste collabito |
🔊
|
| loro | avrebbero collabito |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo collabire. Rozkazovací způsob slovesa collabire
collabire imperativo |
||
| tu | collabi |
🔊
|
| noi | collabiamo |
🔊
|
| voi | collabite |
🔊
|
collabire congiuntivo esortativo |
||
| Lei | collabisca |
🔊
|
| Che lui/lei | collabisca |
🔊
|
| Che loro | collabiscano |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!