🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha cinto la vita con un cinturino. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
    verbo irregolare
    cingere :
    cìn|ge|re : (accento grave)

    indicativo cingere. Oznamovací způsob slovesa cingere


    Tempo semplice

    cingere presente

    io cingo
    🔊
    tu cingi
    🔊
    lui/lei/Lei cinge
    🔊
    noi cingiamo
    🔊
    voi cingete
    🔊
    loro cingono
    🔊
    Tempo semplice

    cingere imperfetto

    io cingevo
    🔊
    tu cingevi
    🔊
    lui/lei/Lei cingeva
    🔊
    noi cingevamo
    🔊
    voi cingevate
    🔊
    loro cingevano
    🔊

    Tempo semplice

    cingere futuro semplice

    io cingerò
    🔊
    tu cingerai
    🔊
    lui/lei/Lei cingerà
    🔊
    noi cingeremo
    🔊
    voi cingerete
    🔊
    loro cingeranno
    🔊
    Tempo semplice

    cingere passato remoto

    io cinsi
    🔊
    tu cingesti
    🔊
    lui/lei/Lei cinse
    🔊
    noi cingemmo
    🔊
    voi cingeste
    🔊
    loro cinsero
    🔊

    Tempo composto

    cingere futuro anteriore

    io avrò cinto
    🔊
    tu avrai cinto
    🔊
    lui/lei/Lei avrà cinto
    🔊
    noi avremo cinto
    🔊
    voi avrete cinto
    🔊
    loro avranno cinto
    🔊
    Tempo composto

    cingere passato prossimo

    io ho cinto
    🔊
    tu hai cinto
    🔊
    lui/lei/Lei ha cinto
    🔊
    noi abbiamo cinto
    🔊
    voi avete cinto
    🔊
    loro hanno cinto
    🔊

    Tempo composto

    cingere trapassato prossimo

    io avevo cinto
    🔊
    tu avevi cinto
    🔊
    lui/lei/Lei aveva cinto
    🔊
    noi avevamo cinto
    🔊
    voi avevate cinto
    🔊
    loro avevano cinto
    🔊
    Tempo composto

    cingere trapassato remoto

    io ebbi cinto
    🔊
    tu avesti cinto
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe cinto
    🔊
    noi avemmo cinto
    🔊
    voi aveste cinto
    🔊
    loro ebbero cinto
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo cingere. Podmiňovací způsob slovesa cingere


    Tempo semplice

    cingere congiuntivo presente

    io cinga
    🔊
    tu cinga
    🔊
    lui/lei/Lei cinga
    🔊
    noi cingiamo
    🔊
    voi cingiate
    🔊
    loro cingano
    🔊
    Tempo semplice

    cingere congiuntivo imperfetto

    io cingessi
    🔊
    tu cingessi
    🔊
    lui/lei/Lei cingesse
    🔊
    noi cingessimo
    🔊
    voi cingeste
    🔊
    loro cingessero
    🔊

    Tempo composto

    cingere congiuntivo passato

    io abbia cinto
    🔊
    tu abbia cinto
    🔊
    lui/lei/Lei abbia cinto
    🔊
    noi abbiamo cinto
    🔊
    voi abbiate cinto
    🔊
    loro abbiano cinto
    🔊
    Tempo composto

    cingere congiuntivo trapassato

    io avessi cinto
    🔊
    tu avessi cinto
    🔊
    lui/lei/Lei avesse cinto
    🔊
    noi avessimo cinto
    🔊
    voi aveste cinto
    🔊
    loro avessero cinto
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale cingere. Podmiňovací způsob slovesa cingere


    Tempo semplice

    cingere condizionale presente

    io cingerei
    🔊
    tu cingeresti
    🔊
    lui/lei/Lei cingerebbe
    🔊
    noi cingeremmo
    🔊
    voi cingereste
    🔊
    loro cingerebbero
    🔊
    Tempo composto

    cingere condizionale passato

    io avrei cinto
    🔊
    tu avresti cinto
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe cinto
    🔊
    noi avremmo cinto
    🔊
    voi avreste cinto
    🔊
    loro avrebbero cinto
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo cingere. Rozkazovací způsob slovesa cingere


    cingere imperativo

    tu cingi
    🔊
    noi cingiamo
    🔊
    voi cingete
    🔊

    cingere congiuntivo esortativo

    Lei cinga
    🔊
    Che lui/lei cinga
    🔊
    Che loro cingano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!