🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Hanno ciarlato come se non ci fosse domani. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    ciarlare :
    ciar||re : (accento grave)

    indicativo ciarlare. Oznamovací způsob slovesa ciarlare


    Tempo semplice

    ciarlare presente

    io ciarlo
    🔊
    tu ciarli
    🔊
    lui/lei/Lei ciarla
    🔊
    noi ciarliamo
    🔊
    voi ciarlate
    🔊
    loro ciarlano
    🔊
    Tempo semplice

    ciarlare imperfetto

    io ciarlavo
    🔊
    tu ciarlavi
    🔊
    lui/lei/Lei ciarlava
    🔊
    noi ciarlavamo
    🔊
    voi ciarlavate
    🔊
    loro ciarlavano
    🔊

    Tempo semplice

    ciarlare futuro semplice

    io ciarlerò
    🔊
    tu ciarlerai
    🔊
    lui/lei/Lei ciarlerà
    🔊
    noi ciarleremo
    🔊
    voi ciarlerete
    🔊
    loro ciarleranno
    🔊
    Tempo semplice

    ciarlare passato remoto

    io ciarlai
    🔊
    tu ciarlasti
    🔊
    lui/lei/Lei ciarlò
    🔊
    noi ciarlammo
    🔊
    voi ciarlaste
    🔊
    loro ciarlarono
    🔊

    Tempo composto

    ciarlare futuro anteriore

    io avrò ciarlato
    🔊
    tu avrai ciarlato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà ciarlato
    🔊
    noi avremo ciarlato
    🔊
    voi avrete ciarlato
    🔊
    loro avranno ciarlato
    🔊
    Tempo composto

    ciarlare passato prossimo

    io ho ciarlato
    🔊
    tu hai ciarlato
    🔊
    lui/lei/Lei ha ciarlato
    🔊
    noi abbiamo ciarlato
    🔊
    voi avete ciarlato
    🔊
    loro hanno ciarlato
    🔊

    Tempo composto

    ciarlare trapassato prossimo

    io avevo ciarlato
    🔊
    tu avevi ciarlato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva ciarlato
    🔊
    noi avevamo ciarlato
    🔊
    voi avevate ciarlato
    🔊
    loro avevano ciarlato
    🔊
    Tempo composto

    ciarlare trapassato remoto

    io ebbi ciarlato
    🔊
    tu avesti ciarlato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe ciarlato
    🔊
    noi avemmo ciarlato
    🔊
    voi aveste ciarlato
    🔊
    loro ebbero ciarlato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo ciarlare. Podmiňovací způsob slovesa ciarlare


    Tempo semplice

    ciarlare congiuntivo presente

    io ciarli
    🔊
    tu ciarli
    🔊
    lui/lei/Lei ciarli
    🔊
    noi ciarliamo
    🔊
    voi ciarliate
    🔊
    loro ciarlino
    🔊
    Tempo semplice

    ciarlare congiuntivo imperfetto

    io ciarlassi
    🔊
    tu ciarlassi
    🔊
    lui/lei/Lei ciarlasse
    🔊
    noi ciarlassimo
    🔊
    voi ciarlaste
    🔊
    loro ciarlassero
    🔊

    Tempo composto

    ciarlare congiuntivo passato

    io abbia ciarlato
    🔊
    tu abbia ciarlato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia ciarlato
    🔊
    noi abbiamo ciarlato
    🔊
    voi abbiate ciarlato
    🔊
    loro abbiano ciarlato
    🔊
    Tempo composto

    ciarlare congiuntivo trapassato

    io avessi ciarlato
    🔊
    tu avessi ciarlato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse ciarlato
    🔊
    noi avessimo ciarlato
    🔊
    voi aveste ciarlato
    🔊
    loro avessero ciarlato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale ciarlare. Podmiňovací způsob slovesa ciarlare


    Tempo semplice

    ciarlare condizionale presente

    io ciarlerei
    🔊
    tu ciarleresti
    🔊
    lui/lei/Lei ciarlerebbe
    🔊
    noi ciarleremmo
    🔊
    voi ciarlereste
    🔊
    loro ciarlerebbero
    🔊
    Tempo composto

    ciarlare condizionale passato

    io avrei ciarlato
    🔊
    tu avresti ciarlato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe ciarlato
    🔊
    noi avremmo ciarlato
    🔊
    voi avreste ciarlato
    🔊
    loro avrebbero ciarlato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo ciarlare. Rozkazovací způsob slovesa ciarlare


    ciarlare imperativo

    tu ciarla
    🔊
    noi ciarliamo
    🔊
    voi ciarlate
    🔊

    ciarlare congiuntivo esortativo

    Lei ciarli
    🔊
    Che lui/lei ciarli
    🔊
    Che loro ciarlino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!