🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha cercato il suo libro preferito per tutta la casa. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    cercare :
    cer||re : (accento grave)

    indicativo cercare. Oznamovací způsob slovesa cercare


    Tempo semplice

    cercare presente

    io cerco
    🔊
    tu cerchi
    🔊
    lui/lei/Lei cerca
    🔊
    noi cerchiamo
    🔊
    voi cercate
    🔊
    loro cercano
    🔊
    Tempo semplice

    cercare imperfetto

    io cercavo
    🔊
    tu cercavi
    🔊
    lui/lei/Lei cercava
    🔊
    noi cercavamo
    🔊
    voi cercavate
    🔊
    loro cercavano
    🔊

    Tempo semplice

    cercare futuro semplice

    io cercherò
    🔊
    tu cercherai
    🔊
    lui/lei/Lei cercherà
    🔊
    noi cercheremo
    🔊
    voi cercherete
    🔊
    loro cercheranno
    🔊
    Tempo semplice

    cercare passato remoto

    io cercai
    🔊
    tu cercasti
    🔊
    lui/lei/Lei cercò
    🔊
    noi cercammo
    🔊
    voi cercaste
    🔊
    loro cercarono
    🔊

    Tempo composto

    cercare futuro anteriore

    io avrò cercato
    🔊
    tu avrai cercato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà cercato
    🔊
    noi avremo cercato
    🔊
    voi avrete cercato
    🔊
    loro avranno cercato
    🔊
    Tempo composto

    cercare passato prossimo

    io ho cercato
    🔊
    tu hai cercato
    🔊
    lui/lei/Lei ha cercato
    🔊
    noi abbiamo cercato
    🔊
    voi avete cercato
    🔊
    loro hanno cercato
    🔊

    Tempo composto

    cercare trapassato prossimo

    io avevo cercato
    🔊
    tu avevi cercato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva cercato
    🔊
    noi avevamo cercato
    🔊
    voi avevate cercato
    🔊
    loro avevano cercato
    🔊
    Tempo composto

    cercare trapassato remoto

    io ebbi cercato
    🔊
    tu avesti cercato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe cercato
    🔊
    noi avemmo cercato
    🔊
    voi aveste cercato
    🔊
    loro ebbero cercato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo cercare. Podmiňovací způsob slovesa cercare


    Tempo semplice

    cercare congiuntivo presente

    io cerchi
    🔊
    tu cerchi
    🔊
    lui/lei/Lei cerchi
    🔊
    noi cerchiamo
    🔊
    voi cerchiate
    🔊
    loro cerchino
    🔊
    Tempo semplice

    cercare congiuntivo imperfetto

    io cercassi
    🔊
    tu cercassi
    🔊
    lui/lei/Lei cercasse
    🔊
    noi cercassimo
    🔊
    voi cercaste
    🔊
    loro cercassero
    🔊

    Tempo composto

    cercare congiuntivo passato

    io abbia cercato
    🔊
    tu abbia cercato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia cercato
    🔊
    noi abbiamo cercato
    🔊
    voi abbiate cercato
    🔊
    loro abbiano cercato
    🔊
    Tempo composto

    cercare congiuntivo trapassato

    io avessi cercato
    🔊
    tu avessi cercato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse cercato
    🔊
    noi avessimo cercato
    🔊
    voi aveste cercato
    🔊
    loro avessero cercato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale cercare. Podmiňovací způsob slovesa cercare


    Tempo semplice

    cercare condizionale presente

    io cercherei
    🔊
    tu cercheresti
    🔊
    lui/lei/Lei cercherebbe
    🔊
    noi cercheremmo
    🔊
    voi cerchereste
    🔊
    loro cercherebbero
    🔊
    Tempo composto

    cercare condizionale passato

    io avrei cercato
    🔊
    tu avresti cercato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe cercato
    🔊
    noi avremmo cercato
    🔊
    voi avreste cercato
    🔊
    loro avrebbero cercato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo cercare. Rozkazovací způsob slovesa cercare


    cercare imperativo

    tu cerca
    🔊
    noi cerchiamo
    🔊
    voi cercate
    🔊

    cercare congiuntivo esortativo

    Lei cerchi
    🔊
    Che lui/lei cerchi
    🔊
    Che loro cerchino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!