🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha buttato via il vecchio giornale. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    buttare :
    but||re : (accento grave)

    indicativo buttare. Oznamovací způsob slovesa buttare


    Tempo semplice

    buttare presente

    io butto
    🔊
    tu butti
    🔊
    lui/lei/Lei butta
    🔊
    noi buttiamo
    🔊
    voi buttate
    🔊
    loro buttano
    🔊
    Tempo semplice

    buttare imperfetto

    io buttavo
    🔊
    tu buttavi
    🔊
    lui/lei/Lei buttava
    🔊
    noi buttavamo
    🔊
    voi buttavate
    🔊
    loro buttavano
    🔊

    Tempo semplice

    buttare futuro semplice

    io butterò
    🔊
    tu butterai
    🔊
    lui/lei/Lei butterà
    🔊
    noi butteremo
    🔊
    voi butterete
    🔊
    loro butteranno
    🔊
    Tempo semplice

    buttare passato remoto

    io buttai
    🔊
    tu buttasti
    🔊
    lui/lei/Lei buttò
    🔊
    noi buttammo
    🔊
    voi buttaste
    🔊
    loro buttarono
    🔊

    Tempo composto

    buttare futuro anteriore

    io avrò buttato
    🔊
    tu avrai buttato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà buttato
    🔊
    noi avremo buttato
    🔊
    voi avrete buttato
    🔊
    loro avranno buttato
    🔊
    Tempo composto

    buttare passato prossimo

    io ho buttato
    🔊
    tu hai buttato
    🔊
    lui/lei/Lei ha buttato
    🔊
    noi abbiamo buttato
    🔊
    voi avete buttato
    🔊
    loro hanno buttato
    🔊

    Tempo composto

    buttare trapassato prossimo

    io avevo buttato
    🔊
    tu avevi buttato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva buttato
    🔊
    noi avevamo buttato
    🔊
    voi avevate buttato
    🔊
    loro avevano buttato
    🔊
    Tempo composto

    buttare trapassato remoto

    io ebbi buttato
    🔊
    tu avesti buttato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe buttato
    🔊
    noi avemmo buttato
    🔊
    voi aveste buttato
    🔊
    loro ebbero buttato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo buttare. Podmiňovací způsob slovesa buttare


    Tempo semplice

    buttare congiuntivo presente

    io butti
    🔊
    tu butti
    🔊
    lui/lei/Lei butti
    🔊
    noi buttiamo
    🔊
    voi buttiate
    🔊
    loro buttino
    🔊
    Tempo semplice

    buttare congiuntivo imperfetto

    io buttassi
    🔊
    tu buttassi
    🔊
    lui/lei/Lei buttasse
    🔊
    noi buttassimo
    🔊
    voi buttaste
    🔊
    loro buttassero
    🔊

    Tempo composto

    buttare congiuntivo passato

    io abbia buttato
    🔊
    tu abbia buttato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia buttato
    🔊
    noi abbiamo buttato
    🔊
    voi abbiate buttato
    🔊
    loro abbiano buttato
    🔊
    Tempo composto

    buttare congiuntivo trapassato

    io avessi buttato
    🔊
    tu avessi buttato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse buttato
    🔊
    noi avessimo buttato
    🔊
    voi aveste buttato
    🔊
    loro avessero buttato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale buttare. Podmiňovací způsob slovesa buttare


    Tempo semplice

    buttare condizionale presente

    io butterei
    🔊
    tu butteresti
    🔊
    lui/lei/Lei butterebbe
    🔊
    noi butteremmo
    🔊
    voi buttereste
    🔊
    loro butterebbero
    🔊
    Tempo composto

    buttare condizionale passato

    io avrei buttato
    🔊
    tu avresti buttato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe buttato
    🔊
    noi avremmo buttato
    🔊
    voi avreste buttato
    🔊
    loro avrebbero buttato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo buttare. Rozkazovací způsob slovesa buttare


    buttare imperativo

    tu butta
    🔊
    noi buttiamo
    🔊
    voi buttate
    🔊

    buttare congiuntivo esortativo

    Lei butti
    🔊
    Che lui/lei butti
    🔊
    Che loro buttino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!