🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha brunito la carne sul fuoco. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    brunire :
    bru||re : (accento grave)

    indicativo brunire. Oznamovací způsob slovesa brunire


    Tempo semplice

    brunire presente

    io brunisco
    🔊
    tu brunisci
    🔊
    lui/lei/Lei brunisce
    🔊
    noi bruniamo
    🔊
    voi brunite
    🔊
    loro bruniscono
    🔊
    Tempo semplice

    brunire imperfetto

    io brunivo
    🔊
    tu brunivi
    🔊
    lui/lei/Lei bruniva
    🔊
    noi brunivamo
    🔊
    voi brunivate
    🔊
    loro brunivano
    🔊

    Tempo semplice

    brunire futuro semplice

    io brunirò
    🔊
    tu brunirai
    🔊
    lui/lei/Lei brunirà
    🔊
    noi bruniremo
    🔊
    voi brunirete
    🔊
    loro bruniranno
    🔊
    Tempo semplice

    brunire passato remoto

    io brunii
    🔊
    tu brunisti
    🔊
    lui/lei/Lei brunì
    🔊
    noi brunimmo
    🔊
    voi bruniste
    🔊
    loro brunirono
    🔊

    Tempo composto

    brunire futuro anteriore

    io avrò brunito
    🔊
    tu avrai brunito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà brunito
    🔊
    noi avremo brunito
    🔊
    voi avrete brunito
    🔊
    loro avranno brunito
    🔊
    Tempo composto

    brunire passato prossimo

    io ho brunito
    🔊
    tu hai brunito
    🔊
    lui/lei/Lei ha brunito
    🔊
    noi abbiamo brunito
    🔊
    voi avete brunito
    🔊
    loro hanno brunito
    🔊

    Tempo composto

    brunire trapassato prossimo

    io avevo brunito
    🔊
    tu avevi brunito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva brunito
    🔊
    noi avevamo brunito
    🔊
    voi avevate brunito
    🔊
    loro avevano brunito
    🔊
    Tempo composto

    brunire trapassato remoto

    io ebbi brunito
    🔊
    tu avesti brunito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe brunito
    🔊
    noi avemmo brunito
    🔊
    voi aveste brunito
    🔊
    loro ebbero brunito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo brunire. Podmiňovací způsob slovesa brunire


    Tempo semplice

    brunire congiuntivo presente

    io brunisca
    🔊
    tu brunisca
    🔊
    lui/lei/Lei brunisca
    🔊
    noi bruniamo
    🔊
    voi bruniate
    🔊
    loro bruniscano
    🔊
    Tempo semplice

    brunire congiuntivo imperfetto

    io brunissi
    🔊
    tu brunissi
    🔊
    lui/lei/Lei brunisse
    🔊
    noi brunissimo
    🔊
    voi bruniste
    🔊
    loro brunissero
    🔊

    Tempo composto

    brunire congiuntivo passato

    io abbia brunito
    🔊
    tu abbia brunito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia brunito
    🔊
    noi abbiamo brunito
    🔊
    voi abbiate brunito
    🔊
    loro abbiano brunito
    🔊
    Tempo composto

    brunire congiuntivo trapassato

    io avessi brunito
    🔊
    tu avessi brunito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse brunito
    🔊
    noi avessimo brunito
    🔊
    voi aveste brunito
    🔊
    loro avessero brunito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale brunire. Podmiňovací způsob slovesa brunire


    Tempo semplice

    brunire condizionale presente

    io brunirei
    🔊
    tu bruniresti
    🔊
    lui/lei/Lei brunirebbe
    🔊
    noi bruniremmo
    🔊
    voi brunireste
    🔊
    loro brunerebbero
    🔊
    Tempo composto

    brunire condizionale passato

    io avrei brunito
    🔊
    tu avresti brunito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe brunito
    🔊
    noi avremmo brunito
    🔊
    voi avreste brunito
    🔊
    loro avrebbero brunito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo brunire. Rozkazovací způsob slovesa brunire


    brunire imperativo

    tu bruni
    🔊
    noi bruniamo
    🔊
    voi brunite
    🔊

    brunire congiuntivo esortativo

    Lei brunisca
    🔊
    Che lui/lei brunisca
    🔊
    Che loro bruniscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!