🔍
    sense 2v
    sense 1v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha beccato un pesce al lago. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    beccare :
    bec||re : (accento grave)

    indicativo beccare. Oznamovací způsob slovesa beccare


    Tempo semplice

    beccare presente

    io becco
    🔊
    tu becchi
    🔊
    lui/lei/Lei becca
    🔊
    noi becchiamo
    🔊
    voi beccate
    🔊
    loro beccano
    🔊
    Tempo semplice

    beccare imperfetto

    io beccavo
    🔊
    tu beccavi
    🔊
    lui/lei/Lei beccava
    🔊
    noi beccavamo
    🔊
    voi beccavate
    🔊
    loro beccavano
    🔊

    Tempo semplice

    beccare futuro semplice

    io beccherò
    🔊
    tu beccherai
    🔊
    lui/lei/Lei beccherà
    🔊
    noi beccheremo
    🔊
    voi beccherete
    🔊
    loro beccheranno
    🔊
    Tempo semplice

    beccare passato remoto

    io beccai
    🔊
    tu beccasti
    🔊
    lui/lei/Lei beccò
    🔊
    noi beccammo
    🔊
    voi beccaste
    🔊
    loro beccarono
    🔊

    Tempo composto

    beccare futuro anteriore

    io avrò beccato
    🔊
    tu avrai beccato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà beccato
    🔊
    noi avremo beccato
    🔊
    voi avrete beccato
    🔊
    loro avranno beccato
    🔊
    Tempo composto

    beccare passato prossimo

    io ho beccato
    🔊
    tu hai beccato
    🔊
    lui/lei/Lei ha beccato
    🔊
    noi abbiamo beccato
    🔊
    voi avete beccato
    🔊
    loro hanno beccato
    🔊

    Tempo composto

    beccare trapassato prossimo

    io avevo beccato
    🔊
    tu avevi beccato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva beccato
    🔊
    noi avevamo beccato
    🔊
    voi avevate beccato
    🔊
    loro avevano beccato
    🔊
    Tempo composto

    beccare trapassato remoto

    io ebbi beccato
    🔊
    tu avesti beccato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe beccato
    🔊
    noi avemmo beccato
    🔊
    voi aveste beccato
    🔊
    loro ebbero beccato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo beccare. Podmiňovací způsob slovesa beccare


    Tempo semplice

    beccare congiuntivo presente

    io becchi
    🔊
    tu becchi
    🔊
    lui/lei/Lei becchi
    🔊
    noi becchiamo
    🔊
    voi becchiate
    🔊
    loro becchino
    🔊
    Tempo semplice

    beccare congiuntivo imperfetto

    io beccassi
    🔊
    tu beccassi
    🔊
    lui/lei/Lei beccasse
    🔊
    noi beccassimo
    🔊
    voi beccaste
    🔊
    loro beccassero
    🔊

    Tempo composto

    beccare congiuntivo passato

    io abbia beccato
    🔊
    tu abbia beccato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia beccato
    🔊
    noi abbiamo beccato
    🔊
    voi abbiate beccato
    🔊
    loro abbiano beccato
    🔊
    Tempo composto

    beccare congiuntivo trapassato

    io avessi beccato
    🔊
    tu avessi beccato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse beccato
    🔊
    noi avessimo beccato
    🔊
    voi aveste beccato
    🔊
    loro avessero beccato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale beccare. Podmiňovací způsob slovesa beccare


    Tempo semplice

    beccare condizionale presente

    io beccherei
    🔊
    tu beccheresti
    🔊
    lui/lei/Lei beccherebbe
    🔊
    noi beccheremmo
    🔊
    voi becchereste
    🔊
    loro beccherebbero
    🔊
    Tempo composto

    beccare condizionale passato

    io avrei beccato
    🔊
    tu avresti beccato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe beccato
    🔊
    noi avremmo beccato
    🔊
    voi avreste beccato
    🔊
    loro avrebbero beccato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo beccare. Rozkazovací způsob slovesa beccare


    beccare imperativo

    tu becca
    🔊
    noi becchiamo
    🔊
    voi beccate
    🔊

    beccare congiuntivo esortativo

    Lei becchi
    🔊
    Che lui/lei becchi
    🔊
    Che loro becchino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!