V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
La crisi economica ha azzoppito molte imprese. (Umberto Eco, Il pendolo di Foucault)
azzoppire :
az|zop|pì|re
: (accento grave)
indicativo azzoppire. Oznamovací způsob slovesa azzoppire
|
Tempo semplice
azzoppire presente |
||
| io | azzoppisco |
🔊
|
| tu | azzoppisci |
🔊
|
| lui/lei/Lei | azzoppisce |
🔊
|
| noi | azzoppiamo |
🔊
|
| voi | azzoppite |
🔊
|
| loro | azzoppiscono |
🔊
|
|
Tempo semplice
azzoppire imperfetto |
||
| io | azzoppivo |
🔊
|
| tu | azzoppivi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | azzoppiva |
🔊
|
| noi | azzoppivamo |
🔊
|
| voi | azzoppivate |
🔊
|
| loro | azzoppivano |
🔊
|
|
Tempo semplice
azzoppire futuro semplice |
||
| io | azzoppirò |
🔊
|
| tu | azzoppirai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | azzoppirà |
🔊
|
| noi | azzoppiremo |
🔊
|
| voi | azzoppirete |
🔊
|
| loro | azzoppiranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
azzoppire passato remoto |
||
| io | azzoppii |
🔊
|
| tu | azzoppisti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | azzoppì |
🔊
|
| noi | azzoppimmo |
🔊
|
| voi | azzoppiste |
🔊
|
| loro | azzoppirono |
🔊
|
|
Tempo composto
azzoppire futuro anteriore |
||
| io | avrò azzoppito |
🔊
|
| tu | avrai azzoppito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà azzoppito |
🔊
|
| noi | avremo azzoppito |
🔊
|
| voi | avrete azzoppito |
🔊
|
| loro | avranno azzoppito |
🔊
|
|
Tempo composto
azzoppire passato prossimo |
||
| io | ho azzoppito |
🔊
|
| tu | hai azzoppito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha azzoppito |
🔊
|
| noi | abbiamo azzoppito |
🔊
|
| voi | avete azzoppito |
🔊
|
| loro | hanno azzoppito |
🔊
|
|
Tempo composto
azzoppire trapassato prossimo |
||
| io | avevo azzoppito |
🔊
|
| tu | avevi azzoppito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva azzoppito |
🔊
|
| noi | avevamo azzoppito |
🔊
|
| voi | avevate azzoppito |
🔊
|
| loro | avevano azzoppito |
🔊
|
|
Tempo composto
azzoppire trapassato remoto |
||
| io | ebbi azzoppito |
🔊
|
| tu | avesti azzoppito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe azzoppito |
🔊
|
| noi | avemmo azzoppito |
🔊
|
| voi | aveste azzoppito |
🔊
|
| loro | ebbero azzoppito |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo azzoppire. Podmiňovací způsob slovesa azzoppire
|
Tempo semplice
azzoppire congiuntivo presente |
||
| io | azzoppisca |
🔊
|
| tu | azzoppisca |
🔊
|
| lui/lei/Lei | azzoppisca |
🔊
|
| noi | azzoppiamo |
🔊
|
| voi | azzoppiate |
🔊
|
| loro | azzoppiscano |
🔊
|
|
Tempo semplice
azzoppire congiuntivo imperfetto |
||
| io | azzoppissi |
🔊
|
| tu | azzoppissi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | azzoppisse |
🔊
|
| noi | azzoppissimo |
🔊
|
| voi | azzoppiste |
🔊
|
| loro | azzoppissero |
🔊
|
|
Tempo composto
azzoppire congiuntivo passato |
||
| io | abbia azzoppito |
🔊
|
| tu | abbia azzoppito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia azzoppito |
🔊
|
| noi | abbiamo azzoppito |
🔊
|
| voi | abbiate azzoppito |
🔊
|
| loro | abbiano azzoppito |
🔊
|
|
Tempo composto
azzoppire congiuntivo trapassato |
||
| io | avessi azzoppito |
🔊
|
| tu | avessi azzoppito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse azzoppito |
🔊
|
| noi | avessimo azzoppito |
🔊
|
| voi | aveste azzoppito |
🔊
|
| loro | avessero azzoppito |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale azzoppire. Podmiňovací způsob slovesa azzoppire
|
Tempo semplice
azzoppire condizionale presente |
||
| io | azzoppirei |
🔊
|
| tu | azzoppiresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | azzoppirebbe |
🔊
|
| noi | azzoppiremmo |
🔊
|
| voi | azzoppireste |
🔊
|
| loro | azzopperebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
azzoppire condizionale passato |
||
| io | avrei azzoppito |
🔊
|
| tu | avresti azzoppito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe azzoppito |
🔊
|
| noi | avremmo azzoppito |
🔊
|
| voi | avreste azzoppito |
🔊
|
| loro | avrebbero azzoppito |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo azzoppire. Rozkazovací způsob slovesa azzoppire
azzoppire imperativo |
||
| tu | azzoppi |
🔊
|
| noi | azzoppiamo |
🔊
|
| voi | azzoppite |
🔊
|
azzoppire congiuntivo esortativo |
||
| Lei | azzoppisca |
🔊
|
| Che lui/lei | azzoppisca |
🔊
|
| Che loro | azzoppiscano |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!