🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha atteso con pazienza. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
    verbo irregolare
    attendere :
    at|tèn|de|re : (accento grave)

    indicativo attendere. Oznamovací způsob slovesa attendere


    Tempo semplice

    attendere presente

    io attendo
    🔊
    tu attendi
    🔊
    lui/lei/Lei attende
    🔊
    noi attendiamo
    🔊
    voi attendete
    🔊
    loro attendono
    🔊
    Tempo semplice

    attendere imperfetto

    io attendevo
    🔊
    tu attendevi
    🔊
    lui/lei/Lei attendeva
    🔊
    noi attendevamo
    🔊
    voi attendevate
    🔊
    loro attendevano
    🔊

    Tempo semplice

    attendere futuro semplice

    io attenderò
    🔊
    tu attenderai
    🔊
    lui/lei/Lei attenderà
    🔊
    noi attenderemo
    🔊
    voi attenderete
    🔊
    loro attenderanno
    🔊
    Tempo semplice

    attendere passato remoto

    io attesi
    🔊
    tu attendesti
    🔊
    lui/lei/Lei attese
    🔊
    noi attendemmo
    🔊
    voi attendeste
    🔊
    loro attesero
    🔊

    Tempo composto

    attendere futuro anteriore

    io avrò atteso
    🔊
    tu avrai atteso
    🔊
    lui/lei/Lei avrà atteso
    🔊
    noi avremo atteso
    🔊
    voi avrete atteso
    🔊
    loro avranno atteso
    🔊
    Tempo composto

    attendere passato prossimo

    io ho atteso
    🔊
    tu hai atteso
    🔊
    lui/lei/Lei ha atteso
    🔊
    noi abbiamo atteso
    🔊
    voi avete atteso
    🔊
    loro hanno atteso
    🔊

    Tempo composto

    attendere trapassato prossimo

    io avevo atteso
    🔊
    tu avevi atteso
    🔊
    lui/lei/Lei aveva atteso
    🔊
    noi avevamo atteso
    🔊
    voi avevate atteso
    🔊
    loro avevano atteso
    🔊
    Tempo composto

    attendere trapassato remoto

    io ebbi atteso
    🔊
    tu avesti atteso
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe atteso
    🔊
    noi avemmo atteso
    🔊
    voi aveste atteso
    🔊
    loro ebbero atteso
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo attendere. Podmiňovací způsob slovesa attendere


    Tempo semplice

    attendere congiuntivo presente

    io attenda
    🔊
    tu attenda
    🔊
    lui/lei/Lei attenda
    🔊
    noi attendiamo
    🔊
    voi attendiate
    🔊
    loro attendano
    🔊
    Tempo semplice

    attendere congiuntivo imperfetto

    io attendessi
    🔊
    tu attendessi
    🔊
    lui/lei/Lei attendesse
    🔊
    noi attendessimo
    🔊
    voi attendeste
    🔊
    loro attendessero
    🔊

    Tempo composto

    attendere congiuntivo passato

    io abbia atteso
    🔊
    tu abbia atteso
    🔊
    lui/lei/Lei abbia atteso
    🔊
    noi abbiamo atteso
    🔊
    voi abbiate atteso
    🔊
    loro abbiano atteso
    🔊
    Tempo composto

    attendere congiuntivo trapassato

    io avessi atteso
    🔊
    tu avessi atteso
    🔊
    lui/lei/Lei avesse atteso
    🔊
    noi avessimo atteso
    🔊
    voi aveste atteso
    🔊
    loro avessero atteso
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale attendere. Podmiňovací způsob slovesa attendere


    Tempo semplice

    attendere condizionale presente

    io attenderei
    🔊
    tu attenderesti
    🔊
    lui/lei/Lei attenderebbe
    🔊
    noi attenderemmo
    🔊
    voi attendereste
    🔊
    loro attenderebbero
    🔊
    Tempo composto

    attendere condizionale passato

    io avrei atteso
    🔊
    tu avresti atteso
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe atteso
    🔊
    noi avremmo atteso
    🔊
    voi avreste atteso
    🔊
    loro avrebbero atteso
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo attendere. Rozkazovací způsob slovesa attendere


    attendere imperativo

    tu attendi
    🔊
    noi attendiamo
    🔊
    voi attendete
    🔊

    attendere congiuntivo esortativo

    Lei attenda
    🔊
    Che lui/lei attenda
    🔊
    Che loro attendano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!