V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Hanno attaccato il manifesto al muro. (Umberto Eco, Il nome della rosa)
attaccare :
at|tac|cà|re
: (accento grave)
indicativo attaccare. Oznamovací způsob slovesa attaccare
|
Tempo semplice
attaccare presente |
||
| io | attacco |
🔊
|
| tu | attacchi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | attacca |
🔊
|
| noi | attacchiamo |
🔊
|
| voi | attaccate |
🔊
|
| loro | attaccano |
🔊
|
|
Tempo semplice
attaccare imperfetto |
||
| io | attaccavo |
🔊
|
| tu | attaccavi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | attaccava |
🔊
|
| noi | attaccavamo |
🔊
|
| voi | attaccavate |
🔊
|
| loro | attaccavano |
🔊
|
|
Tempo semplice
attaccare futuro semplice |
||
| io | attaccherò |
🔊
|
| tu | attaccherai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | attaccherà |
🔊
|
| noi | attaccheremo |
🔊
|
| voi | attaccherete |
🔊
|
| loro | attaccheranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
attaccare passato remoto |
||
| io | attaccai |
🔊
|
| tu | attaccasti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | attaccò |
🔊
|
| noi | attaccammo |
🔊
|
| voi | attaccaste |
🔊
|
| loro | attaccarono |
🔊
|
|
Tempo composto
attaccare futuro anteriore |
||
| io | avrò attaccato |
🔊
|
| tu | avrai attaccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà attaccato |
🔊
|
| noi | avremo attaccato |
🔊
|
| voi | avrete attaccato |
🔊
|
| loro | avranno attaccato |
🔊
|
|
Tempo composto
attaccare passato prossimo |
||
| io | ho attaccato |
🔊
|
| tu | hai attaccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha attaccato |
🔊
|
| noi | abbiamo attaccato |
🔊
|
| voi | avete attaccato |
🔊
|
| loro | hanno attaccato |
🔊
|
|
Tempo composto
attaccare trapassato prossimo |
||
| io | avevo attaccato |
🔊
|
| tu | avevi attaccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva attaccato |
🔊
|
| noi | avevamo attaccato |
🔊
|
| voi | avevate attaccato |
🔊
|
| loro | avevano attaccato |
🔊
|
|
Tempo composto
attaccare trapassato remoto |
||
| io | ebbi attaccato |
🔊
|
| tu | avesti attaccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe attaccato |
🔊
|
| noi | avemmo attaccato |
🔊
|
| voi | aveste attaccato |
🔊
|
| loro | ebbero attaccato |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo attaccare. Podmiňovací způsob slovesa attaccare
|
Tempo semplice
attaccare congiuntivo presente |
||
| io | attacchi |
🔊
|
| tu | attacchi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | attacchi |
🔊
|
| noi | attacchiamo |
🔊
|
| voi | attacchiate |
🔊
|
| loro | attacchino |
🔊
|
|
Tempo semplice
attaccare congiuntivo imperfetto |
||
| io | attaccassi |
🔊
|
| tu | attaccassi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | attaccasse |
🔊
|
| noi | attaccassimo |
🔊
|
| voi | attaccaste |
🔊
|
| loro | attaccassero |
🔊
|
|
Tempo composto
attaccare congiuntivo passato |
||
| io | abbia attaccato |
🔊
|
| tu | abbia attaccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia attaccato |
🔊
|
| noi | abbiamo attaccato |
🔊
|
| voi | abbiate attaccato |
🔊
|
| loro | abbiano attaccato |
🔊
|
|
Tempo composto
attaccare congiuntivo trapassato |
||
| io | avessi attaccato |
🔊
|
| tu | avessi attaccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse attaccato |
🔊
|
| noi | avessimo attaccato |
🔊
|
| voi | aveste attaccato |
🔊
|
| loro | avessero attaccato |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale attaccare. Podmiňovací způsob slovesa attaccare
|
Tempo semplice
attaccare condizionale presente |
||
| io | attaccherei |
🔊
|
| tu | attaccheresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | attaccherebbe |
🔊
|
| noi | attaccheremmo |
🔊
|
| voi | attacchereste |
🔊
|
| loro | attaccherebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
attaccare condizionale passato |
||
| io | avrei attaccato |
🔊
|
| tu | avresti attaccato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe attaccato |
🔊
|
| noi | avremmo attaccato |
🔊
|
| voi | avreste attaccato |
🔊
|
| loro | avrebbero attaccato |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo attaccare. Rozkazovací způsob slovesa attaccare
attaccare imperativo |
||
| tu | attacca |
🔊
|
| noi | attacchiamo |
🔊
|
| voi | attaccate |
🔊
|
attaccare congiuntivo esortativo |
||
| Lei | attacchi |
🔊
|
| Che lui/lei | attacchi |
🔊
|
| Che loro | attacchino |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!