V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Ha ascoltato con attenzione il discorso. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
ascoltare : poslouchat
a|scol|tà|re
: (accento grave)
indicativo ascoltare. Oznamovací způsob slovesa ascoltare
|
Tempo semplice
Presente ascoltare |
||
| io | ascolto |
🔊
|
| tu | ascolti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ascolta |
🔊
|
| noi | ascoltiamo |
🔊
|
| voi | ascoltate |
🔊
|
| loro | ascoltano |
🔊
|
|
Tempo semplice
Imperfetto ascoltare |
||
| io | ascoltavo |
🔊
|
| tu | ascoltavi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ascoltava |
🔊
|
| noi | ascoltavamo |
🔊
|
| voi | ascoltavate |
🔊
|
| loro | ascoltavano |
🔊
|
|
Tempo semplice
Futuro semplice ascoltare |
||
| io | ascolterò |
🔊
|
| tu | ascolterai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ascolterà |
🔊
|
| noi | ascolteremo |
🔊
|
| voi | ascolterete |
🔊
|
| loro | ascolteranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
Passato remoto ascoltare |
||
| io | ascoltai |
🔊
|
| tu | ascoltasti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ascoltò |
🔊
|
| noi | ascoltammo |
🔊
|
| voi | ascoltaste |
🔊
|
| loro | ascoltarono |
🔊
|
|
Tempo composto
Futuro anteriore ascoltare |
||
| io | avrò ascoltato |
🔊
|
| tu | avrai ascoltato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà ascoltato |
🔊
|
| noi | avremo ascoltato |
🔊
|
| voi | avrete ascoltato |
🔊
|
| loro | avranno ascoltato |
🔊
|
|
Tempo composto
Passato prossimo ascoltare |
||
| io | ho ascoltato |
🔊
|
| tu | hai ascoltato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha ascoltato |
🔊
|
| noi | abbiamo ascoltato |
🔊
|
| voi | avete ascoltato |
🔊
|
| loro | hanno ascoltato |
🔊
|
|
Tempo composto
Trapassato prossimo ascoltare |
||
| io | avevo ascoltato |
🔊
|
| tu | avevi ascoltato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva ascoltato |
🔊
|
| noi | avevamo ascoltato |
🔊
|
| voi | avevate ascoltato |
🔊
|
| loro | avevano ascoltato |
🔊
|
|
Tempo composto
Trapassato remoto ascoltare |
||
| io | ebbi ascoltato |
🔊
|
| tu | avesti ascoltato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe ascoltato |
🔊
|
| noi | avemmo ascoltato |
🔊
|
| voi | aveste ascoltato |
🔊
|
| loro | ebbero ascoltato |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo ascoltare. Podmiňovací způsob slovesa ascoltare
|
Tempo semplice
Congiuntivo presente ascoltare |
||
| io | ascolti |
🔊
|
| tu | ascolti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ascolti |
🔊
|
| noi | ascoltiamo |
🔊
|
| voi | ascoltiate |
🔊
|
| loro | ascoltino |
🔊
|
|
Tempo semplice
Congiuntivo imperfetto ascoltare |
||
| io | ascoltassi |
🔊
|
| tu | ascoltassi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ascoltasse |
🔊
|
| noi | ascoltassimo |
🔊
|
| voi | ascoltaste |
🔊
|
| loro | ascoltassero |
🔊
|
|
Tempo composto
Congiuntivo passato ascoltare |
||
| io | abbia ascoltato |
🔊
|
| tu | abbia ascoltato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia ascoltato |
🔊
|
| noi | abbiamo ascoltato |
🔊
|
| voi | abbiate ascoltato |
🔊
|
| loro | abbiano ascoltato |
🔊
|
|
Tempo composto
Congiuntivo trapassato ascoltare |
||
| io | avessi ascoltato |
🔊
|
| tu | avessi ascoltato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse ascoltato |
🔊
|
| noi | avessimo ascoltato |
🔊
|
| voi | aveste ascoltato |
🔊
|
| loro | avessero ascoltato |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale ascoltare. Podmiňovací způsob slovesa ascoltare
|
Tempo semplice
Condizionale presente ascoltare |
||
| io | ascolterei |
🔊
|
| tu | ascolteresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ascolterebbe |
🔊
|
| noi | ascolteremmo |
🔊
|
| voi | ascoltereste |
🔊
|
| loro | ascolterebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
Condizionale passato ascoltare |
||
| io | avrei ascoltato |
🔊
|
| tu | avresti ascoltato |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe ascoltato |
🔊
|
| noi | avremmo ascoltato |
🔊
|
| voi | avreste ascoltato |
🔊
|
| loro | avrebbero ascoltato |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo ascoltare. Rozkazovací způsob slovesa ascoltare
Imperativo ascoltare |
||
| tu | ascolta |
🔊
|
| noi | ascoltiamo |
🔊
|
| voi | ascoltate |
🔊
|
Congiuntivo ascoltare |
||
| Lei | ascolti |
🔊
|
| Che lui/lei | ascolti |
🔊
|
| Che loro | ascoltino |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, naš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!