V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Il pubblico ha applaudito a lungo. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
applaudire :
ap|plau|dì|re
: (accento grave)
indicativo applaudire. Oznamovací způsob slovesa applaudire
|
Tempo semplice
applaudire presente |
||
| io | applaudisco |
🔊
|
| tu | applaudisci |
🔊
|
| lui/lei/Lei | applaudisce |
🔊
|
| noi | applaudiamo |
🔊
|
| voi | applaudite |
🔊
|
| loro | applaudiscono |
🔊
|
|
Tempo semplice
applaudire imperfetto |
||
| io | applaudivo |
🔊
|
| tu | applaudivi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | applaudiva |
🔊
|
| noi | applaudivamo |
🔊
|
| voi | applaudivate |
🔊
|
| loro | applaudivano |
🔊
|
|
Tempo semplice
applaudire futuro semplice |
||
| io | applaudirò |
🔊
|
| tu | applaudirai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | applaudirà |
🔊
|
| noi | applaudiremo |
🔊
|
| voi | applaudirete |
🔊
|
| loro | applaudiranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
applaudire passato remoto |
||
| io | applaudii |
🔊
|
| tu | applaudisti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | applaudì |
🔊
|
| noi | applaudimmo |
🔊
|
| voi | applaudiste |
🔊
|
| loro | applaudirono |
🔊
|
|
Tempo composto
applaudire futuro anteriore |
||
| io | avrò applaudito |
🔊
|
| tu | avrai applaudito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà applaudito |
🔊
|
| noi | avremo applaudito |
🔊
|
| voi | avrete applaudito |
🔊
|
| loro | avranno applaudito |
🔊
|
|
Tempo composto
applaudire passato prossimo |
||
| io | ho applaudito |
🔊
|
| tu | hai applaudito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha applaudito |
🔊
|
| noi | abbiamo applaudito |
🔊
|
| voi | avete applaudito |
🔊
|
| loro | hanno applaudito |
🔊
|
|
Tempo composto
applaudire trapassato prossimo |
||
| io | avevo applaudito |
🔊
|
| tu | avevi applaudito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva applaudito |
🔊
|
| noi | avevamo applaudito |
🔊
|
| voi | avevate applaudito |
🔊
|
| loro | avevano applaudito |
🔊
|
|
Tempo composto
applaudire trapassato remoto |
||
| io | ebbi applaudito |
🔊
|
| tu | avesti applaudito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe applaudito |
🔊
|
| noi | avemmo applaudito |
🔊
|
| voi | aveste applaudito |
🔊
|
| loro | ebbero applaudito |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo applaudire. Podmiňovací způsob slovesa applaudire
|
Tempo semplice
applaudire congiuntivo presente |
||
| io | applaudisca |
🔊
|
| tu | applaudisca |
🔊
|
| lui/lei/Lei | applaudisca |
🔊
|
| noi | applaudiamo |
🔊
|
| voi | applaudiate |
🔊
|
| loro | applaudiscano |
🔊
|
|
Tempo semplice
applaudire congiuntivo imperfetto |
||
| io | applaudissi |
🔊
|
| tu | applaudissi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | applaudisse |
🔊
|
| noi | applaudissimo |
🔊
|
| voi | applaudiste |
🔊
|
| loro | applaudissero |
🔊
|
|
Tempo composto
applaudire congiuntivo passato |
||
| io | abbia applaudito |
🔊
|
| tu | abbia applaudito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia applaudito |
🔊
|
| noi | abbiamo applaudito |
🔊
|
| voi | abbiate applaudito |
🔊
|
| loro | abbiano applaudito |
🔊
|
|
Tempo composto
applaudire congiuntivo trapassato |
||
| io | avessi applaudito |
🔊
|
| tu | avessi applaudito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse applaudito |
🔊
|
| noi | avessimo applaudito |
🔊
|
| voi | aveste applaudito |
🔊
|
| loro | avessero applaudito |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale applaudire. Podmiňovací způsob slovesa applaudire
|
Tempo semplice
applaudire condizionale presente |
||
| io | applaudirei |
🔊
|
| tu | applaudiresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | applaudirebbe |
🔊
|
| noi | applaudiremmo |
🔊
|
| voi | applaudireste |
🔊
|
| loro | applauderebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
applaudire condizionale passato |
||
| io | avrei applaudito |
🔊
|
| tu | avresti applaudito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe applaudito |
🔊
|
| noi | avremmo applaudito |
🔊
|
| voi | avreste applaudito |
🔊
|
| loro | avrebbero applaudito |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo applaudire. Rozkazovací způsob slovesa applaudire
applaudire imperativo |
||
| tu | applaudi |
🔊
|
| noi | applaudiamo |
🔊
|
| voi | applaudite |
🔊
|
applaudire congiuntivo esortativo |
||
| Lei | applaudisca |
🔊
|
| Che lui/lei | applaudisca |
🔊
|
| Che loro | applaudiscano |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!