V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Il titolo ha annobilito la sua famiglia. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
annobilire :
an|no|bi|lì|re
: (accento grave)
indicativo annobilire. Oznamovací způsob slovesa annobilire
Tempo semplice
annobilire presente |
||
io | annobilisco |
🔊
|
tu | annobilisci |
🔊
|
lui/lei/Lei | annobilisce |
🔊
|
noi | annobiliamo |
🔊
|
voi | annobilite |
🔊
|
loro | annobiliscono |
🔊
|
Tempo semplice
annobilire imperfetto |
||
io | annobilivo |
🔊
|
tu | annobilivi |
🔊
|
lui/lei/Lei | annobiliva |
🔊
|
noi | annobilivamo |
🔊
|
voi | annobilivate |
🔊
|
loro | annobilivano |
🔊
|
Tempo semplice
annobilire futuro semplice |
||
io | annobilirò |
🔊
|
tu | annobilirai |
🔊
|
lui/lei/Lei | annobilirà |
🔊
|
noi | annobiliremo |
🔊
|
voi | annobilirete |
🔊
|
loro | annobiliranno |
🔊
|
Tempo semplice
annobilire passato remoto |
||
io | annobilii |
🔊
|
tu | annobilisti |
🔊
|
lui/lei/Lei | annobilì |
🔊
|
noi | annobilimmo |
🔊
|
voi | annobiliste |
🔊
|
loro | annobilirono |
🔊
|
Tempo composto
annobilire futuro anteriore |
||
io | avrò annobilito |
🔊
|
tu | avrai annobilito |
🔊
|
lui/lei/Lei | avrà annobilito |
🔊
|
noi | avremo annobilito |
🔊
|
voi | avrete annobilito |
🔊
|
loro | avranno annobilito |
🔊
|
Tempo composto
annobilire passato prossimo |
||
io | ho annobilito |
🔊
|
tu | hai annobilito |
🔊
|
lui/lei/Lei | ha annobilito |
🔊
|
noi | abbiamo annobilito |
🔊
|
voi | avete annobilito |
🔊
|
loro | hanno annobilito |
🔊
|
Tempo composto
annobilire trapassato prossimo |
||
io | avevo annobilito |
🔊
|
tu | avevi annobilito |
🔊
|
lui/lei/Lei | aveva annobilito |
🔊
|
noi | avevamo annobilito |
🔊
|
voi | avevate annobilito |
🔊
|
loro | avevano annobilito |
🔊
|
Tempo composto
annobilire trapassato remoto |
||
io | ebbi annobilito |
🔊
|
tu | avesti annobilito |
🔊
|
lui/lei/Lei | ebbe annobilito |
🔊
|
noi | avemmo annobilito |
🔊
|
voi | aveste annobilito |
🔊
|
loro | ebbero annobilito |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo annobilire. Podmiňovací způsob slovesa annobilire
Tempo semplice
annobilire congiuntivo presente |
||
io | annobilisca |
🔊
|
tu | annobilisca |
🔊
|
lui/lei/Lei | annobilisca |
🔊
|
noi | annobiliamo |
🔊
|
voi | annobiliate |
🔊
|
loro | annobiliscano |
🔊
|
Tempo semplice
annobilire congiuntivo imperfetto |
||
io | annobilissi |
🔊
|
tu | annobilissi |
🔊
|
lui/lei/Lei | annobilisse |
🔊
|
noi | annobilissimo |
🔊
|
voi | annobiliste |
🔊
|
loro | annobilissero |
🔊
|
Tempo composto
annobilire congiuntivo passato |
||
io | abbia annobilito |
🔊
|
tu | abbia annobilito |
🔊
|
lui/lei/Lei | abbia annobilito |
🔊
|
noi | abbiamo annobilito |
🔊
|
voi | abbiate annobilito |
🔊
|
loro | abbiano annobilito |
🔊
|
Tempo composto
annobilire congiuntivo trapassato |
||
io | avessi annobilito |
🔊
|
tu | avessi annobilito |
🔊
|
lui/lei/Lei | avesse annobilito |
🔊
|
noi | avessimo annobilito |
🔊
|
voi | aveste annobilito |
🔊
|
loro | avessero annobilito |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale annobilire. Podmiňovací způsob slovesa annobilire
Tempo semplice
annobilire condizionale presente |
||
io | annobilirei |
🔊
|
tu | annobiliresti |
🔊
|
lui/lei/Lei | annobilirebbe |
🔊
|
noi | annobiliremmo |
🔊
|
voi | annobilireste |
🔊
|
loro | annobilerebbero |
🔊
|
Tempo composto
annobilire condizionale passato |
||
io | avrei annobilito |
🔊
|
tu | avresti annobilito |
🔊
|
lui/lei/Lei | avrebbe annobilito |
🔊
|
noi | avremmo annobilito |
🔊
|
voi | avreste annobilito |
🔊
|
loro | avrebbero annobilito |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo annobilire. Rozkazovací způsob slovesa annobilire
annobilire imperativo |
||
tu | annobili |
🔊
|
noi | annobiliamo |
🔊
|
voi | annobilite |
🔊
|
annobilire congiuntivo esortativo |
||
Lei | annobilisca |
🔊
|
Che lui/lei | annobilisca |
🔊
|
Che loro | annobiliscano |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!