V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
Il numero di partecipanti è andato ammencendosi con il tempo. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
ammencire :
am|men|cì|re
: (accento grave)
indicativo ammencire. Oznamovací způsob slovesa ammencire
|
Tempo semplice
ammencire presente |
||
| io | ammencisco |
🔊
|
| tu | ammencisci |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ammencisce |
🔊
|
| noi | ammenciamo |
🔊
|
| voi | ammencite |
🔊
|
| loro | ammenciscono |
🔊
|
|
Tempo semplice
ammencire imperfetto |
||
| io | ammencivo |
🔊
|
| tu | ammencivi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ammenciva |
🔊
|
| noi | ammencivamo |
🔊
|
| voi | ammencivate |
🔊
|
| loro | ammencivano |
🔊
|
|
Tempo semplice
ammencire futuro semplice |
||
| io | ammencirò |
🔊
|
| tu | ammencirai |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ammencirà |
🔊
|
| noi | ammenciremo |
🔊
|
| voi | ammencirete |
🔊
|
| loro | ammenciranno |
🔊
|
|
Tempo semplice
ammencire passato remoto |
||
| io | ammencii |
🔊
|
| tu | ammencisti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ammencì |
🔊
|
| noi | ammencimmo |
🔊
|
| voi | ammenciste |
🔊
|
| loro | ammencirono |
🔊
|
|
Tempo composto
ammencire futuro anteriore |
||
| io | avrò ammencito |
🔊
|
| tu | avrai ammencito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrà ammencito |
🔊
|
| noi | avremo ammencito |
🔊
|
| voi | avrete ammencito |
🔊
|
| loro | avranno ammencito |
🔊
|
|
Tempo composto
ammencire passato prossimo |
||
| io | ho ammencito |
🔊
|
| tu | hai ammencito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ha ammencito |
🔊
|
| noi | abbiamo ammencito |
🔊
|
| voi | avete ammencito |
🔊
|
| loro | hanno ammencito |
🔊
|
|
Tempo composto
ammencire trapassato prossimo |
||
| io | avevo ammencito |
🔊
|
| tu | avevi ammencito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | aveva ammencito |
🔊
|
| noi | avevamo ammencito |
🔊
|
| voi | avevate ammencito |
🔊
|
| loro | avevano ammencito |
🔊
|
|
Tempo composto
ammencire trapassato remoto |
||
| io | ebbi ammencito |
🔊
|
| tu | avesti ammencito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ebbe ammencito |
🔊
|
| noi | avemmo ammencito |
🔊
|
| voi | aveste ammencito |
🔊
|
| loro | ebbero ammencito |
🔊
|
Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves
Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.
congiuntivo ammencire. Podmiňovací způsob slovesa ammencire
|
Tempo semplice
ammencire congiuntivo presente |
||
| io | ammencisca |
🔊
|
| tu | ammencisca |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ammencisca |
🔊
|
| noi | ammenciamo |
🔊
|
| voi | ammenciate |
🔊
|
| loro | ammenciscano |
🔊
|
|
Tempo semplice
ammencire congiuntivo imperfetto |
||
| io | ammencissi |
🔊
|
| tu | ammencissi |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ammencisse |
🔊
|
| noi | ammencissimo |
🔊
|
| voi | ammenciste |
🔊
|
| loro | ammencissero |
🔊
|
|
Tempo composto
ammencire congiuntivo passato |
||
| io | abbia ammencito |
🔊
|
| tu | abbia ammencito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | abbia ammencito |
🔊
|
| noi | abbiamo ammencito |
🔊
|
| voi | abbiate ammencito |
🔊
|
| loro | abbiano ammencito |
🔊
|
|
Tempo composto
ammencire congiuntivo trapassato |
||
| io | avessi ammencito |
🔊
|
| tu | avessi ammencito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avesse ammencito |
🔊
|
| noi | avessimo ammencito |
🔊
|
| voi | aveste ammencito |
🔊
|
| loro | avessero ammencito |
🔊
|
Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves
Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.
condizionale ammencire. Podmiňovací způsob slovesa ammencire
|
Tempo semplice
ammencire condizionale presente |
||
| io | ammencirei |
🔊
|
| tu | ammenciresti |
🔊
|
| lui/lei/Lei | ammencirebbe |
🔊
|
| noi | ammenciremmo |
🔊
|
| voi | ammencireste |
🔊
|
| loro | ammencerebbero |
🔊
|
|
Tempo composto
ammencire condizionale passato |
||
| io | avrei ammencito |
🔊
|
| tu | avresti ammencito |
🔊
|
| lui/lei/Lei | avrebbe ammencito |
🔊
|
| noi | avremmo ammencito |
🔊
|
| voi | avreste ammencito |
🔊
|
| loro | avrebbero ammencito |
🔊
|
Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves
Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.
imperativo ammencire. Rozkazovací způsob slovesa ammencire
ammencire imperativo |
||
| tu | ammenci |
🔊
|
| noi | ammenciamo |
🔊
|
| voi | ammencite |
🔊
|
ammencire congiuntivo esortativo |
||
| Lei | ammencisca |
🔊
|
| Che lui/lei | ammencisca |
🔊
|
| Che loro | ammenciscano |
🔊
|
Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves
Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.
Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!
Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!