🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    L’autore ha alluso a eventi storici. (Dante Alighieri, Divina Commedia)
    verbo irregolare
    alludere :
    al||de|re : (accento grave)

    indicativo alludere. Oznamovací způsob slovesa alludere


    Tempo semplice

    alludere presente

    io alludo
    🔊
    tu alludi
    🔊
    lui/lei/Lei allude
    🔊
    noi alludiamo
    🔊
    voi alludete
    🔊
    loro alludono
    🔊
    Tempo semplice

    alludere imperfetto

    io alludevo
    🔊
    tu alludevi
    🔊
    lui/lei/Lei alludeva
    🔊
    noi alludevamo
    🔊
    voi alludevate
    🔊
    loro alludevano
    🔊

    Tempo semplice

    alludere futuro semplice

    io alluderò
    🔊
    tu alluderai
    🔊
    lui/lei/Lei alluderà
    🔊
    noi alluderemo
    🔊
    voi alluderete
    🔊
    loro alluderanno
    🔊
    Tempo semplice

    alludere passato remoto

    io allusi
    🔊
    tu alludesti
    🔊
    lui/lei/Lei alluse
    🔊
    noi alludemmo
    🔊
    voi alludeste
    🔊
    loro allusero
    🔊

    Tempo composto

    alludere futuro anteriore

    io avrò alluso
    🔊
    tu avrai alluso
    🔊
    lui/lei/Lei avrà alluso
    🔊
    noi avremo alluso
    🔊
    voi avrete alluso
    🔊
    loro avranno alluso
    🔊
    Tempo composto

    alludere passato prossimo

    io ho alluso
    🔊
    tu hai alluso
    🔊
    lui/lei/Lei ha alluso
    🔊
    noi abbiamo alluso
    🔊
    voi avete alluso
    🔊
    loro hanno alluso
    🔊

    Tempo composto

    alludere trapassato prossimo

    io avevo alluso
    🔊
    tu avevi alluso
    🔊
    lui/lei/Lei aveva alluso
    🔊
    noi avevamo alluso
    🔊
    voi avevate alluso
    🔊
    loro avevano alluso
    🔊
    Tempo composto

    alludere trapassato remoto

    io ebbi alluso
    🔊
    tu avesti alluso
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe alluso
    🔊
    noi avemmo alluso
    🔊
    voi aveste alluso
    🔊
    loro ebbero alluso
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo alludere. Podmiňovací způsob slovesa alludere


    Tempo semplice

    alludere congiuntivo presente

    io alluda
    🔊
    tu alluda
    🔊
    lui/lei/Lei alluda
    🔊
    noi alludiamo
    🔊
    voi alludiate
    🔊
    loro alludano
    🔊
    Tempo semplice

    alludere congiuntivo imperfetto

    io alludessi
    🔊
    tu alludessi
    🔊
    lui/lei/Lei alludesse
    🔊
    noi alludessimo
    🔊
    voi alludeste
    🔊
    loro alludessero
    🔊

    Tempo composto

    alludere congiuntivo passato

    io abbia alluso
    🔊
    tu abbia alluso
    🔊
    lui/lei/Lei abbia alluso
    🔊
    noi abbiamo alluso
    🔊
    voi abbiate alluso
    🔊
    loro abbiano alluso
    🔊
    Tempo composto

    alludere congiuntivo trapassato

    io avessi alluso
    🔊
    tu avessi alluso
    🔊
    lui/lei/Lei avesse alluso
    🔊
    noi avessimo alluso
    🔊
    voi aveste alluso
    🔊
    loro avessero alluso
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale alludere. Podmiňovací způsob slovesa alludere


    Tempo semplice

    alludere condizionale presente

    io alluderei
    🔊
    tu alluderesti
    🔊
    lui/lei/Lei alluderebbe
    🔊
    noi alluderemmo
    🔊
    voi alludereste
    🔊
    loro alluderebbero
    🔊
    Tempo composto

    alludere condizionale passato

    io avrei alluso
    🔊
    tu avresti alluso
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe alluso
    🔊
    noi avremmo alluso
    🔊
    voi avreste alluso
    🔊
    loro avrebbero alluso
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo alludere. Rozkazovací způsob slovesa alludere


    alludere imperativo

    tu alludi
    🔊
    noi alludiamo
    🔊
    voi alludete
    🔊

    alludere congiuntivo esortativo

    Lei alluda
    🔊
    Che lui/lei alluda
    🔊
    Che loro alludano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!