🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha alliso il suo avversario. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    verbo irregolare
    allidere :
    al||de|re : (accento grave)

    indicativo allidere. Oznamovací způsob slovesa allidere


    Tempo semplice

    allidere presente

    io allido
    🔊
    tu allidi
    🔊
    lui/lei/Lei allide
    🔊
    noi allidiamo
    🔊
    voi allidete
    🔊
    loro allidono
    🔊
    Tempo semplice

    allidere imperfetto

    io allidevo
    🔊
    tu allidevi
    🔊
    lui/lei/Lei allideva
    🔊
    noi allidevamo
    🔊
    voi allidevate
    🔊
    loro allidevano
    🔊

    Tempo semplice

    allidere futuro semplice

    io alliderò
    🔊
    tu alliderai
    🔊
    lui/lei/Lei alliderà
    🔊
    noi allideremo
    🔊
    voi alliderete
    🔊
    loro allideranno
    🔊
    Tempo semplice

    allidere passato remoto

    io allisi
    🔊
    tu allidesti
    🔊
    lui/lei/Lei allise
    🔊
    noi allidemmo
    🔊
    voi allideste
    🔊
    loro allisero
    🔊

    Tempo composto

    allidere futuro anteriore

    io avrò alliso
    🔊
    tu avrai alliso
    🔊
    lui/lei/Lei avrà alliso
    🔊
    noi avremo alliso
    🔊
    voi avrete alliso
    🔊
    loro avranno alliso
    🔊
    Tempo composto

    allidere passato prossimo

    io ho alliso
    🔊
    tu hai alliso
    🔊
    lui/lei/Lei ha alliso
    🔊
    noi abbiamo alliso
    🔊
    voi avete alliso
    🔊
    loro hanno alliso
    🔊

    Tempo composto

    allidere trapassato prossimo

    io avevo alliso
    🔊
    tu avevi alliso
    🔊
    lui/lei/Lei aveva alliso
    🔊
    noi avevamo alliso
    🔊
    voi avevate alliso
    🔊
    loro avevano alliso
    🔊
    Tempo composto

    allidere trapassato remoto

    io ebbi alliso
    🔊
    tu avesti alliso
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe alliso
    🔊
    noi avemmo alliso
    🔊
    voi aveste alliso
    🔊
    loro ebbero alliso
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo allidere. Podmiňovací způsob slovesa allidere


    Tempo semplice

    allidere congiuntivo presente

    io allida
    🔊
    tu allida
    🔊
    lui/lei/Lei allida
    🔊
    noi allidiamo
    🔊
    voi allidiate
    🔊
    loro allidano
    🔊
    Tempo semplice

    allidere congiuntivo imperfetto

    io allidessi
    🔊
    tu allidessi
    🔊
    lui/lei/Lei allidesse
    🔊
    noi allidessimo
    🔊
    voi allideste
    🔊
    loro allidessero
    🔊

    Tempo composto

    allidere congiuntivo passato

    io abbia alliso
    🔊
    tu abbia alliso
    🔊
    lui/lei/Lei abbia alliso
    🔊
    noi abbiamo alliso
    🔊
    voi abbiate alliso
    🔊
    loro abbiano alliso
    🔊
    Tempo composto

    allidere congiuntivo trapassato

    io avessi alliso
    🔊
    tu avessi alliso
    🔊
    lui/lei/Lei avesse alliso
    🔊
    noi avessimo alliso
    🔊
    voi aveste alliso
    🔊
    loro avessero alliso
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale allidere. Podmiňovací způsob slovesa allidere


    Tempo semplice

    allidere condizionale presente

    io alliderei
    🔊
    tu allideresti
    🔊
    lui/lei/Lei alliderebbe
    🔊
    noi allideremmo
    🔊
    voi allidereste
    🔊
    loro alliderebbero
    🔊
    Tempo composto

    allidere condizionale passato

    io avrei alliso
    🔊
    tu avresti alliso
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe alliso
    🔊
    noi avremmo alliso
    🔊
    voi avreste alliso
    🔊
    loro avrebbero alliso
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo allidere. Rozkazovací způsob slovesa allidere


    allidere imperativo

    tu allidi
    🔊
    noi allidiamo
    🔊
    voi allidete
    🔊

    allidere congiuntivo esortativo

    Lei allida
    🔊
    Che lui/lei allida
    🔊
    Che loro allidano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!