🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Non voglio adulare il mio capo. (Luigi Pirandello, Il Fu Mattia Pascal)
    adulare :
    a|du||re : (accento grave)

    indicativo adulare. Oznamovací způsob slovesa adulare


    Tempo semplice

    adulare presente

    io adulo
    🔊
    tu aduli
    🔊
    lui/lei/Lei adula
    🔊
    noi aduliamo
    🔊
    voi adulate
    🔊
    loro adulano
    🔊
    Tempo semplice

    adulare imperfetto

    io adulavo
    🔊
    tu adulavi
    🔊
    lui/lei/Lei adulava
    🔊
    noi adulavamo
    🔊
    voi adulavate
    🔊
    loro adulavano
    🔊

    Tempo semplice

    adulare futuro semplice

    io adulerò
    🔊
    tu adulerai
    🔊
    lui/lei/Lei adulerà
    🔊
    noi aduleremo
    🔊
    voi adulerete
    🔊
    loro aduleranno
    🔊
    Tempo semplice

    adulare passato remoto

    io adulai
    🔊
    tu adulasti
    🔊
    lui/lei/Lei adulò
    🔊
    noi adulammo
    🔊
    voi adulaste
    🔊
    loro adularono
    🔊

    Tempo composto

    adulare futuro anteriore

    io avrò adulato
    🔊
    tu avrai adulato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà adulato
    🔊
    noi avremo adulato
    🔊
    voi avrete adulato
    🔊
    loro avranno adulato
    🔊
    Tempo composto

    adulare passato prossimo

    io ho adulato
    🔊
    tu hai adulato
    🔊
    lui/lei/Lei ha adulato
    🔊
    noi abbiamo adulato
    🔊
    voi avete adulato
    🔊
    loro hanno adulato
    🔊

    Tempo composto

    adulare trapassato prossimo

    io avevo adulato
    🔊
    tu avevi adulato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva adulato
    🔊
    noi avevamo adulato
    🔊
    voi avevate adulato
    🔊
    loro avevano adulato
    🔊
    Tempo composto

    adulare trapassato remoto

    io ebbi adulato
    🔊
    tu avesti adulato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe adulato
    🔊
    noi avemmo adulato
    🔊
    voi aveste adulato
    🔊
    loro ebbero adulato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo adulare. Podmiňovací způsob slovesa adulare


    Tempo semplice

    adulare congiuntivo presente

    io aduli
    🔊
    tu aduli
    🔊
    lui/lei/Lei aduli
    🔊
    noi aduliamo
    🔊
    voi aduliate
    🔊
    loro adulino
    🔊
    Tempo semplice

    adulare congiuntivo imperfetto

    io adulassi
    🔊
    tu adulassi
    🔊
    lui/lei/Lei adulasse
    🔊
    noi adulassimo
    🔊
    voi adulaste
    🔊
    loro adulassero
    🔊

    Tempo composto

    adulare congiuntivo passato

    io abbia adulato
    🔊
    tu abbia adulato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia adulato
    🔊
    noi abbiamo adulato
    🔊
    voi abbiate adulato
    🔊
    loro abbiano adulato
    🔊
    Tempo composto

    adulare congiuntivo trapassato

    io avessi adulato
    🔊
    tu avessi adulato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse adulato
    🔊
    noi avessimo adulato
    🔊
    voi aveste adulato
    🔊
    loro avessero adulato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale adulare. Podmiňovací způsob slovesa adulare


    Tempo semplice

    adulare condizionale presente

    io adulerei
    🔊
    tu aduleresti
    🔊
    lui/lei/Lei adulerebbe
    🔊
    noi aduleremmo
    🔊
    voi adulereste
    🔊
    loro adulerebbero
    🔊
    Tempo composto

    adulare condizionale passato

    io avrei adulato
    🔊
    tu avresti adulato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe adulato
    🔊
    noi avremmo adulato
    🔊
    voi avreste adulato
    🔊
    loro avrebbero adulato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo adulare. Rozkazovací způsob slovesa adulare


    adulare imperativo

    tu adula
    🔊
    noi aduliamo
    🔊
    voi adulate
    🔊

    adulare congiuntivo esortativo

    Lei aduli
    🔊
    Che lui/lei aduli
    🔊
    Che loro adulino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!