🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha adito le vie legali contro di lui. (Alessandro Manzoni, I Promessi Sposi)
    adire :
    a||re : (accento grave)

    indicativo adire. Oznamovací způsob slovesa adire


    Tempo semplice

    adire presente

    io adisco
    🔊
    tu adisci
    🔊
    lui/lei/Lei adisce
    🔊
    noi adiamo
    🔊
    voi adite
    🔊
    loro adiscono
    🔊
    Tempo semplice

    adire imperfetto

    io adivo
    🔊
    tu adivi
    🔊
    lui/lei/Lei adiva
    🔊
    noi adivamo
    🔊
    voi adivate
    🔊
    loro adivano
    🔊

    Tempo semplice

    adire futuro semplice

    io adirò
    🔊
    tu adirai
    🔊
    lui/lei/Lei adirà
    🔊
    noi adiremo
    🔊
    voi adirete
    🔊
    loro adiranno
    🔊
    Tempo semplice

    adire passato remoto

    io adii
    🔊
    tu adisti
    🔊
    lui/lei/Lei adì
    🔊
    noi adimmo
    🔊
    voi adiste
    🔊
    loro adirono
    🔊

    Tempo composto

    adire futuro anteriore

    io avrò adito
    🔊
    tu avrai adito
    🔊
    lui/lei/Lei avrà adito
    🔊
    noi avremo adito
    🔊
    voi avrete adito
    🔊
    loro avranno adito
    🔊
    Tempo composto

    adire passato prossimo

    io ho adito
    🔊
    tu hai adito
    🔊
    lui/lei/Lei ha adito
    🔊
    noi abbiamo adito
    🔊
    voi avete adito
    🔊
    loro hanno adito
    🔊

    Tempo composto

    adire trapassato prossimo

    io avevo adito
    🔊
    tu avevi adito
    🔊
    lui/lei/Lei aveva adito
    🔊
    noi avevamo adito
    🔊
    voi avevate adito
    🔊
    loro avevano adito
    🔊
    Tempo composto

    adire trapassato remoto

    io ebbi adito
    🔊
    tu avesti adito
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe adito
    🔊
    noi avemmo adito
    🔊
    voi aveste adito
    🔊
    loro ebbero adito
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo adire. Podmiňovací způsob slovesa adire


    Tempo semplice

    adire congiuntivo presente

    io adisca
    🔊
    tu adisca
    🔊
    lui/lei/Lei adisca
    🔊
    noi adiamo
    🔊
    voi adiate
    🔊
    loro adiscano
    🔊
    Tempo semplice

    adire congiuntivo imperfetto

    io adissi
    🔊
    tu adissi
    🔊
    lui/lei/Lei adisse
    🔊
    noi adissimo
    🔊
    voi adiste
    🔊
    loro adissero
    🔊

    Tempo composto

    adire congiuntivo passato

    io abbia adito
    🔊
    tu abbia adito
    🔊
    lui/lei/Lei abbia adito
    🔊
    noi abbiamo adito
    🔊
    voi abbiate adito
    🔊
    loro abbiano adito
    🔊
    Tempo composto

    adire congiuntivo trapassato

    io avessi adito
    🔊
    tu avessi adito
    🔊
    lui/lei/Lei avesse adito
    🔊
    noi avessimo adito
    🔊
    voi aveste adito
    🔊
    loro avessero adito
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale adire. Podmiňovací způsob slovesa adire


    Tempo semplice

    adire condizionale presente

    io adirei
    🔊
    tu adiresti
    🔊
    lui/lei/Lei adirebbe
    🔊
    noi adiremmo
    🔊
    voi adireste
    🔊
    loro aderebbero
    🔊
    Tempo composto

    adire condizionale passato

    io avrei adito
    🔊
    tu avresti adito
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe adito
    🔊
    noi avremmo adito
    🔊
    voi avreste adito
    🔊
    loro avrebbero adito
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo adire. Rozkazovací způsob slovesa adire


    adire imperativo

    tu adi
    🔊
    noi adiamo
    🔊
    voi adite
    🔊

    adire congiuntivo esortativo

    Lei adisca
    🔊
    Che lui/lei adisca
    🔊
    Che loro adiscano
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!