🔍
    sense 1v
    sense 2v
    V italštině existují čtyři hlavní slovesné způsoby: indikativ, konjunktiv, kondicionál a imperativ. Každý z těchto způsobů se používá k vyjádření různých záměrů, akcí nebo stavů.
    Indikativ popisuje skutečnosti, konjunktiv vyjadřuje pochybnosti a přání, kondicionál se vztahuje na hypotetické situace a imperativ slouží k rozkazům a žádostem.
    Správná znalost časování sloves v těchto způsobech vám umožní snadno vyjadřovat různé myšlenky a emoce v každodenní komunikaci.
    Ha abdicato al suo titolo. (Giosuè Carducci, Odi Barbare)
    abdicare :
    ab|di||re : (accento grave)

    indicativo abdicare. Oznamovací způsob slovesa abdicare


    Tempo semplice

    abdicare presente

    io abdico
    🔊
    tu abdichi
    🔊
    lui/lei/Lei abdica
    🔊
    noi abdichiamo
    🔊
    voi abdicate
    🔊
    loro abdicano
    🔊
    Tempo semplice

    abdicare imperfetto

    io abdicavo
    🔊
    tu abdicavi
    🔊
    lui/lei/Lei abdicava
    🔊
    noi abdicavamo
    🔊
    voi abdicavate
    🔊
    loro abdicavano
    🔊

    Tempo semplice

    abdicare futuro semplice

    io abdicherò
    🔊
    tu abdicherai
    🔊
    lui/lei/Lei abdicherà
    🔊
    noi abdicheremo
    🔊
    voi abdicherete
    🔊
    loro abdicheranno
    🔊
    Tempo semplice

    abdicare passato remoto

    io abdicai
    🔊
    tu abdicasti
    🔊
    lui/lei/Lei abdicò
    🔊
    noi abdicammo
    🔊
    voi abdicaste
    🔊
    loro abdicarono
    🔊

    Tempo composto

    abdicare futuro anteriore

    io avrò abdicato
    🔊
    tu avrai abdicato
    🔊
    lui/lei/Lei avrà abdicato
    🔊
    noi avremo abdicato
    🔊
    voi avrete abdicato
    🔊
    loro avranno abdicato
    🔊
    Tempo composto

    abdicare passato prossimo

    io ho abdicato
    🔊
    tu hai abdicato
    🔊
    lui/lei/Lei ha abdicato
    🔊
    noi abbiamo abdicato
    🔊
    voi avete abdicato
    🔊
    loro hanno abdicato
    🔊

    Tempo composto

    abdicare trapassato prossimo

    io avevo abdicato
    🔊
    tu avevi abdicato
    🔊
    lui/lei/Lei aveva abdicato
    🔊
    noi avevamo abdicato
    🔊
    voi avevate abdicato
    🔊
    loro avevano abdicato
    🔊
    Tempo composto

    abdicare trapassato remoto

    io ebbi abdicato
    🔊
    tu avesti abdicato
    🔊
    lui/lei/Lei ebbe abdicato
    🔊
    noi avemmo abdicato
    🔊
    voi aveste abdicato
    🔊
    loro ebbero abdicato
    🔊

    Obecné informace o oznamovacím způsobu (Indicativo) italských sloves

    Indikativ (Indicativo) je jedním ze základních způsobů časování sloves v italštině, který slouží k vyjádření činů, stavů nebo událostí považovaných za skutečné nebo jisté. Používá se k popisu faktů, každodenních rutin a objektivních situací.
    Například věty jako „Io vado al mercato“ nebo „Loro studiano per l'esame“ ukazují použití indikativu k předání konkrétních informací.
    Tento způsob se dá časovat v různých časech, jako je přítomný, minulý a budoucí, což umožňuje přesně umístit děje v čase. Porozumění indikativu je klíčové pro efektivní komunikaci a pochopení nuancí italštiny.

    congiuntivo abdicare. Podmiňovací způsob slovesa abdicare


    Tempo semplice

    abdicare congiuntivo presente

    io abdichi
    🔊
    tu abdichi
    🔊
    lui/lei/Lei abdichi
    🔊
    noi abdichiamo
    🔊
    voi abdichiate
    🔊
    loro abdichino
    🔊
    Tempo semplice

    abdicare congiuntivo imperfetto

    io abdicassi
    🔊
    tu abdicassi
    🔊
    lui/lei/Lei abdicasse
    🔊
    noi abdicassimo
    🔊
    voi abdicaste
    🔊
    loro abdicassero
    🔊

    Tempo composto

    abdicare congiuntivo passato

    io abbia abdicato
    🔊
    tu abbia abdicato
    🔊
    lui/lei/Lei abbia abdicato
    🔊
    noi abbiamo abdicato
    🔊
    voi abbiate abdicato
    🔊
    loro abbiano abdicato
    🔊
    Tempo composto

    abdicare congiuntivo trapassato

    io avessi abdicato
    🔊
    tu avessi abdicato
    🔊
    lui/lei/Lei avesse abdicato
    🔊
    noi avessimo abdicato
    🔊
    voi aveste abdicato
    🔊
    loro avessero abdicato
    🔊

    Obecné informace o konjunktivu (Congiuntivo) italských sloves

    Konjunktiv (Congiuntivo) je základní slovesný způsob v italštině, který se používá k vyjádření nejistoty, přání, emocí a hypotetických situací. Používá se při vyjadřování činů, které nejsou jisté nebo skutečné, například v případech pochybností nebo možnosti.
    Například věty jako „Spero che tu venga“ nebo „Se avessi tempo, partirei“ ilustrují použití konjunktivu k vyjádření duševních stavů nebo událostí závislých na podmínkách.
    Tento způsob se může vyskytovat v různých časech, například v přítomném a minulém, a je nezbytný pro jemné vyjadřování a sdělování složitých myšlenek v italštině.

    condizionale abdicare. Podmiňovací způsob slovesa abdicare


    Tempo semplice

    abdicare condizionale presente

    io abdicherei
    🔊
    tu abdicheresti
    🔊
    lui/lei/Lei abdicherebbe
    🔊
    noi abdicheremmo
    🔊
    voi abdichereste
    🔊
    loro abdicherebbero
    🔊
    Tempo composto

    abdicare condizionale passato

    io avrei abdicato
    🔊
    tu avresti abdicato
    🔊
    lui/lei/Lei avrebbe abdicato
    🔊
    noi avremmo abdicato
    🔊
    voi avreste abdicato
    🔊
    loro avrebbero abdicato
    🔊

    Obecné informace o kondicionálu (Condizionale) italských sloves

    Podmiňovací způsob (Condizionale) je základní způsob sloves v italštině, který se používá k vyjádření činů nebo stavů závislých na určitých podmínkách. Často se používá k formulaci přání, žádostí nebo hypotetických situací, které nejsou jisté.
    Například věty jako „Vorrei un caffè“ nebo „Se avessi più tempo, viaggerei di più“ ukazují, jak se podmiňovací způsob používá k vyjádření situací závislých na konkrétních okolnostech.
    Tento způsob lze časovat v přítomném i minulém čase a je nezbytný pro jasnou komunikaci a vyjadřování složitých myšlenek v italštině.

    imperativo abdicare. Rozkazovací způsob slovesa abdicare


    abdicare imperativo

    tu abdica
    🔊
    noi abdichiamo
    🔊
    voi abdicate
    🔊

    abdicare congiuntivo esortativo

    Lei abdichi
    🔊
    Che lui/lei abdichi
    🔊
    Che loro abdichino
    🔊

    Obecné informace o rozkazovacím způsobu (Imperativo) italských sloves

    Rozkazovací způsob (Imperativo) je v italštině základním slovesným způsobem, který se používá k vydávání příkazů, pokynů nebo rad. Tvoří se pro druhou osobu jednotného čísla, druhou osobu množného čísla a první osobu množného čísla.
    Například věty jako „Fai attenzione!“ nebo „Parlate lentamente!“ ukazují, jak lze rozkazovací způsob použít pro přímou a jasnou komunikaci. Výraz „Andiamo!“, kterým se vyjadřuje pozvání něco společně udělat, je také příkladem rozkazovacího způsobu.
    Je však důležité poznamenat, že rozkazovací způsob nemá tvary pro třetí osobu jednotného ani množného čísla. V těchto případech se používá spojovací způsob (Congiuntivo), kterým se vyjadřují přání nebo doporučení jemnějším způsobem. Tento rys dělá italštinu jedinečnou, protože spojovací způsob dodává konverzacím nádech zdvořilosti a jemnosti.
    Znát rozkazovací způsob a jeho správné použití je klíčové pro efektivní komunikaci a udržení přátelského tónu v každodenních rozhovorech.

    Proč je nezbytné používat náš trénink časování k učení italštiny!

    Časování sloves patří mezi nejtěžší části italského jazyka a jeho zvládnutí vyžaduje pravidelný trénink.
    S naším interaktivním nástrojem můžete procvičovat zábavnou a přizpůsobenou formou, a to jak nejpoužívanější slovesa, tak i ta náročnější. Náš trenér vám pomůže zlepšit přesnost a rychlost, což zpříjemní vaši komunikaci.
    Ať jste začátečník nebo pokročilý, náš kouč časování vám pomůže posunout vaše jazykové dovednosti na vyšší úroveň!